Má nějaké zvíře podobnou krev té lidské, že by se z ní v nouzi dala provést krevní transfuze u lidí?

Odpoveď byla označena jako užitečná

První historicky doložený krevní převod se uskutečnil až v roce 1665. Provedl jej v Oxfordu anglický fyziolog Richard Lower (1631 – 1691) mezi dvěma psy, když krční tepnu psa – dárce
spojil stříbrnou trubicí s krční žilou pokusně vykrváceného psa – příjemce.
První ověřenou a technicky úspěšnou transfuzi u člověka provedl v roce 1667 Jean Babtiste Denis (1628 – 1704), lékař Ludvíka XIV., který k transfúzi použil krve jehněte. Jeho další
pokusy s transfúzemi zvířecí krve člověku však nebyly úspěšné.
V této době se prováděly transfúze krve při různých duševních onemocněních, při sešlosti věkem, dokonce prý i jako prostředek k odstranění nesouladu v manželství. Zázraky od transfúze krve se ovšem nesplnil

Mimo to je dnes zřejmé, že transfúze zvířecí krve mohly mít jen škodlivý účinek.
Pokud nedošlo k úmrtí nebo aspoň k vážné komplikaci u příjemce, byl objem převedené krve jen velmi malý.

Neúspěchy s transfúzemi zvířecí krve zdiskreditovaly tuto metodu, takže na sklonku 70. let 17. století byly v Anglii, Francii a Itálii pokusy s transfúzemi zakázán." atd.

http://www.ut­b.cz/file/47156_1_1/.

Zvířecí inzulín se používal při léčení cukrovky

"Inzulín se dříve vyráběl z pankreatů jatečních zvířat, hlavně z vepřů a skotu.

Tato jeho forma by však nestačila pokrýt spotřebu stále narůstajícího počtu diabetiků a zvířecí inzulín se přeci jenom odlišuje od lidského.

Pomocí genetického inženýrství se od 80. let vyrábí nová forma inzulínu, tzv. pravý lidský nebo také humánní inzulín. Ten vyrábějí bakterie, do kterých se vpraví gen s pokynem tvořit inzulín. Po mnohém čištění je totožný s inzulínem, který si vyrábí člověk. atd."

http://www.di­asvet.cz/povi­dani-o-cukrovce-1-a-2-typu/
–
Zvířecí a lidská krev se liší, i když jsou si v něčem podobné

Lidská krev se skládá hlavně ze tří typů buněk – červených krvinek , bílých krvinek a krevních destiček.

Zvířecí krev – existuje velká variabilita mezi krví zvířat. Nicméně mnoho zvířat, zejména savců a primátů, má s lidmi mnoho podobností ve složkách, které jsou přítomné v krvi. .

Rozdíly:

Lidská krev je vždy teplá, u všech zvířat to tak není.
Procentní podíl typů buněk u člověka a jiných živočichů se liší mezi sebou.
Lidé mají uzavřený a ucelený systém krevních cév, zatímco některá zvířata mají otevřené, nebo neúplné krevní systémy. atd.
Účinnost funkce lidské krve je velmi vysoká, což způsobuje rozdíl ve srovnání se zvířaty.
http://www.dif­ferencebetween­.com/differen­ce-between-human-and-vs-animal-blood/

Upravil/a: annas

Pro výrobu lidských tkání a později i snad i celých orgánů asi bude možno prasečí organismus využít. Ale u krve to nepůjde. I ta lidská krev musí být pro transfúze pečlivě vybíraná, nejen z hlediska krevních skupin, ale musí splňovat ještě řadu dalších požadavků (přítomnost antigenů, aj.). Zvířecí krev je z mnoha hledisek hodně odlišná.