Má lékař právo vykázat rodiče z ordinace, když ošetřuje jejich dítě?

Zdravím, můj příspěvek je reakcí na diskuzi, která zde již proběhla v minulosti a kde je již otázka uzamčená (nikoli diskuze, jak chybně uvádím výše). Odkaz na původní otázku přidávám:
https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/ma-lekar-pravo-vykazat-rodice-z-ordinace-kdyz-osetruje-jejich-dite-2
Jak již naznačuji, šlo mi o to, že když si kdokoli googli tuhle problematiku, vyleze mu tohle. Pokud je ten dotyčný zvyklý si informace ověřovat a dál pátrat, zřejmě se dobere, že je to nesmysl. Pokud ale ne, podlehne tomuhle plácání ve stylu „jedna paní povídala“ nebo „někde jsem slyšela“. A přijde mi opravdu smutné, kdyby nějaké dítě mělo přijít o podporu rodiče, na kterou má plné právo jenom proto, že nějaký chytrák se neumí podívat do zákona…
Ještě k odpovědi Dochy, Drap – lékař může mít důvodů kolik chce, ale pokud nemá mimořádný, relevantní medicínský důvod (např. ta zmiňovaná karanténa), zákon mu to jednoduše neumožňuje. Ty případy intimity, jak zmiňuješ – je tam zvláštní úprava: zákonný zástupce může být vykázán, pokud jde např. o podezření ze zneužívání. Operace je samozřejmě neco jiného. V případě ohrožení života dítěte mají lékaři právo jednat i přes (ne)souhlas rodiče a provádět příslušné úkony k jeho záchraně. Musí jít ale o skutečné ohrožení, nikoli jen o ohrožení hypotetické.
Nicméně to jsou extrémní případy. Ta diskuze a také můj příspěvek řešily něco zcela jiného. Případy, kdy jde rodič s dítětem do ordinace na vyšetření nebo nějaký ambulantní zákrok – zda má v takovém případě lékař právo rodiče vykázat – NEMÁ!
Dle mého názoru je to samozřejmě především o slušnosti, vzájemné úctě a komunikaci. Pokud by se totiž s rodiči a obecně s pacienty více komunikovalo a jednalo s nimi s respektem a důstojností, jakou zasluhují, nebylo by takové vztahy právně vůbec potřeba upravovat. Jelikož ale řada českých zdravotníků (samozřejmě nikoli všichni) ještě stále nepřijala současné standardy v jednání s pacienty a pořád komunikuje z pozice nadřazenosti a síly, je nutné se proti tomu ohradit.

Rezy,
na situaci z roku 2012 nelze aplikovat zákonnou úpravu z roku 2017.

Navíc i podle nové úpravy má lékař právo v některých případech rodiče z ordinace vykázat, v případě potřeby se může dokonce obrátit na policii.
___

Až se příště zase rozhodnete »uvést něco na pravou míru«, zjistěte si původní i stávající situaci + legislativu platnou v té době, teprve potom reagujte.

Souhlasím pouze s Vaším posledním odstavcem ohledně chování a jednání některých lékařů a zdravotníků.

Pokud ale jde o situaci z roku 2012, …

Dobrý den Ivzez,

uznávám, že je to poměrně dlouhá doba. Nicméně musím trvat na svých závěrech. Odkaz na původní diskuzi jsem uvedla později pod příspěvkem. Zákon o zdravotnických službách je z roku 2011, ten rok 2017 byl uvedený chybně a jedná se o překlep. Takže jde o v té době platnou právní úpravu. Nehledě samozřejmě na to, že například Listina základních práv a svobod je mnohem staršího data. A koncepce odpovědnosti rodiče za dítě a jejich vzájemný vztah je ustálena poměrně dlouho a byla stejná i v té době.
To, že ve zdravotnictví to není známo na tom nic nemění.

U svazu pacientů je to podobné. Nemohu samozřejmě vyloučit, že tam tehdy nepodali mylné informace. Vzhledem k tomu, co mi řekli se mi to ale nejeví jako pravděpodobné.

Podmínka souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost rodiče poskytnutí zdravotních služeb u předmětného § 28 zde nepochybně je. Jedná se nicméně o již zmíněné extrémní případy. A pokud je takové omezení na místě, mělo, podobně jako každé omezení osobnostních práv nebo zásah do těchto práv nastupovat jen v krajním případě a být řádně odůvodněno.

Bohužel jsme – a na to mířil příspěvek – až příliš často svědky situací, kdy je do takto zásadního práva, jakým nepochybně je přítomnost rodiče u dítěte v pro dítě náročné situaci představující návštěvu lékaře, zasahováno svévolně a bez skutečně závažných důvodů.

Zdravotníci mají samozřejmě obecné právo obrátit se Policii. Není mi známo, že by to bylo zakotveno někde speciálně v tomto případě. Tady už spekuluji, ovšem nedokáži si představit, co by tam jako policie řešila? Rozpačité jednání a složité postavení Policie v takových případech ilustruje nedávný případ z Ústecké nemocnice:
https://domaci­.eurozpravy.cz/spo­lecnost/219216-kauza-maminky-na-kterou-lekar-zavolal-policii-pokracuje-vypadnete-nebo-vam-dam-pres-drzku-hrozil-doktor/
Tento případ kromě toho také zajímavě ilustruje úroveň jednání některých zdravotníků a potrvrzuje mimo jiné důležitost takovýchto diskuzí.

Rezy,

uniklo Vám, že k případu z roku 2012 argumentujete zněním novely zákona z roku 2017 → tuto chybu se nyní pokoušíte zakamuflovat zmínkou o znění z roku 2011. (Nešlo však o překlep v roce, chyba vyplývá z Vašeho textu.)

Příště by bylo rozumné si dříve než někoho z něčeho osočíte, důkladně vše prověřit.

Chcete-li argumentovat, pak radši platnými předpisy (a pozor na rozdíly mezi původním zněním a novelami).

Odkazem na článek z neseriózního média svou pravděpodobně dobře míněnou snahu zbytečně shazujete.

Tak se prosím podívejte na to vyhlášené znění zákona, předmětný § 28 odst. 3 písm.e) 1. je tam nezměněn:
https://www.pod­nikatel.cz/za­kony/zakon-o-zdravotnich-sluzbach-a-podminkach-jejich-poskytovani-zakon-o-zdravotnich-sluzbach/zneni-0/f4437234/
https://www.za­konyprolidi.cz/cs/2011-372/zneni-0
na aspi sem odkaz dát nemohu, takže asi bude muset stačit věrohodnost těchto severů..
Nevím přesně jakou novelu zákona máte na mysli, ale tohoto ustanovení se jistě netýkala.

… kurňa, nauč se číst !!! jestli řeknu A, musím říct i B: „a to v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence; tím není dotčen § 47 odst. 1 písm. b),“ …