Nejbližší hvězda Proxima Centauri je od Země vzdálená cca
4 světelné roky. Ve vesmíru naprosto bezvýznamná vzdálenost.
Přesto, kdyby se k ní vydal současný raketoplán, letící svojí
maximálně dosažitelnou rychlostí, letěl by k Proximě Centauri
160 000 let!!! a nádrž na potřebné palivo by musela být veliká jako
naše Země!!!!!!
A kde jsou ty miliardy světelných let vzdáleností ve vesmíru?
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Anikitos před 2278 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpoveď byla označena jako užitečná
Ano a to je taky důvod, proč se nám pravděpodobně nikdy nepodaří najít a zkontaktovat jinou civilizaci, i když může být reativně blízko. Aby vůbec nějaký „létající talíř“ nebo vesmírná lod k Zemi doletěla, musela by letět ohromnou rychlostí a pak je tu i otázka paliva. Ovšem se nedá vyloučit, že nějaká vyspělá civilizace, oproti které je lidstvo ještě v plenkách, takové technologie má. To, jestli má člověk v rámci vesmíru nějaký význam, nevím, ale jedno je jisté. Nezáleží na tom, jestli je člověk nicotný, ničit může i tak. Vedle Země jsme taky nicotní a ohromně jí ničíme. Před tak agresivním a ignorantským druhem, jako je člověk, není žádná planeta v bezpečí. Lidstvo je pro planetu nebezpečné, v poměru ke stáří Země jsme tu jakoby jen pár sekund. Je to, jako by se planeta nakazila tak silným virem, že ji dokáže zahubit do jedné hodiny. Takže ano, v tomto ohledu je člověk vůči vesmíru nicotný, ale rozhodně ne nevýznamný. Náš druh stejně jako jiné mimozemské můžou být pro vesmír hrozba. V tomto ohledu se dá debatovat i o nicotnosti a významu baktérií a virů vůči nám lidem.
Upravil/a: quentos
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?mosoj Nahlásit |
Když se to tak vezme, tak oproti vesmíru je nicotná i největší známa hvězda, galaxie či kupa galaxií. Vesmír je neskutečně obrovský, takže nicotné je oproti němu vše. I nějaká super-vyspělá civilizace, co dobyla třeba 10 galaxií. :)
Upravil/a: quentos
0 Nominace Nahlásit |
Určitě ano. Vždyť už jen lidské tělo je cosi jako vesmír ve vesmíru.
Může se pohybovat, myslet, snít atd. Člověk zkoumá sám sebe i svoje
blízké a vzdálené okolí. A navíc je naše tělo vytvořeno z atomů
prvků stvořených při nukleárním štěpení a fúzích dávno zaniklých
hvězd.
Jsme tedy děti hvězd a součást všehomíra.
Upravil/a: dudu
0 Nominace Nahlásit |
Proč tak velké sebebičování. Člověk je prevít, to jo, ale máme také
spoustu pozitivních vlastností, lásku, touhu poznání, objevování,
kulturu, hudbu, sport… Samozřejmě, když vědci něco objeví, většinou se
to zneužije. Je to tím, že ještě není nastavená laťka. Až se lidstvo
vytrestá, pak se možná poučí, jestli tedy už nebude pozdě. Bůh nás
v tom přece nemůže nechat: „Tak Bůh lidstvo(pozemské) miloval, že nám
syna svého dal, aby ti, co v něj věří neumřeli, ale měli život
věčný“.
Určitě i mimozemské civilizace musí ocenit náš malý přínos kultury a
v rámci možností docela dobré technické vyspělosti. Lidé především
potřebují (od nějaké autority) ukázat cestu a nás všechny, aby se po ni
vydali. Ještě máme šanci.
Upravil/a: hapiky
0 Nominace Nahlásit |
Hapiky Proč tak velké sebebičování? Protože je to pravda. Ano co jste napsal je pravda jenže to všechno nám je do budoucna k ničemu. pozitivní vlastnosti jako je láska , kultura, hudba a sport atd.. to vše zmizí když zmizí i Země. Skutečnost je taková, že lidstvo tuhle planetu ničí ohromnou rychlostí. Vymírání živočišných druhů je nejvyšší od dob kdy vymřeli dinosauři. Globální oteplování může být v budoucnu velká hrozba a už ted to nese následky. Nejsem pesimista, jen se na věc dívám realisticky. Ano lid potřebuje ukázat cestu jak žít lépe, jenže vždy když se někdo takový ukáže, lidé ho mají za blázna. Pak jsou tu i lidé co si vše uvědomují ale je jim to jedno. Osobně počítám s tím že lidstvo do 1000 let vyhyne a to jsem optimista. Největší ironií je, že lidstvo vyhyne z přemnožení a jestli ne z něj, tak se většina lidí utopí po roztání ledovců, což přižene další migranty do těch bezpečných míst, kde zavládne anarchie. Lidé budou umírat hlady nebo se vraždit navzájem. Ano uvědomuji si to, že možná zním jako pokrytec. Chovám se jako všichni ostatní a ano i já zapřičinuji ničení planety. Ted už ano, kdysi mi na tom záleželo ale rezignoval jsem, když jsem viděl tu „chut“ lidí něco udělat. Třeba i jednoduchou věc, neplýtvat, nevyhazovat odpadky do přírody a občas i třídit. Nejezdit zbytečně autem, ale třeba se někdy projet na kole nebo pěšky, atd. I tyhle drobnosti by nám moli přidal pár staletí navíc.
Hapiky, Bůh, kterého zmiňujete, už lidstvu cestu ukázal. Otázkou je, jak se k označené cestě lidé postaví. Smutné je, že většina jde právě tou prostornou, širokou a pohodlnou, která vede do zničení. Tou úzkou a klikatou se vydává jen velmi málo lidí.. přesně jak je psáno.
Přestože vím, jak rozdílné bývají názory věřících a nevěřících, mne občas ta rozdílnost zarazí.
Např. teď ve Vaší reakci.
Podle mne je tou prostornou, širokou a pohodlnou cestou, na níž navíc lze
používat „berličku“, cesta víry.
A tou obtížnou, úzkou, klikatou, namáhavou, na níž se každý může spolehnout jenom sám na sebe, ta druhá → bez „berličky víry“.
Problém je, že lidé nechtějí věřit tomu, co je napsané. Ty nevěřící by mohla ovlivnit jen nějaká hmotná či viditelná autorita.
mosoj: Trochu přeháníš, když mluvíš o nynější nejvyšší rychlosti, tak tu dokážeme vyvinout za několik minut. Potom už raketa žádnou energii nepotřebuje, snad jen při brzdění. Tak proč by měla být nádrž velká jako Země?
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2636 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |