Má člověk právo svobodně odmítnout léčbu, i když by to znamenalo smrt, nebo zkrácení života?

Teď se nebavím o psychiatrické léčbě.

Pokud je starý člověk a ta léčba by mu prodloužila život třeba jen o několik měsíců, má právo ji odmítnout? Jestli mladík onemocní cukrovkou, může neužívat léky na diabetes, i když by tak do pár let zemřel?

Znám řadu lidí, kteří odmítli léčbu fyzické nemoci (např. učitelka němčiny, dědeček atd.) a nikdo je za to neposlal do cvokhausu.

Jedná se o sebepoškozování, nebo dokonce o sebevraždu, když se někdo odmítne léčit nebo nedodržovat dietu, protože si chce užívat života až do hořkého konce? Je to jejich věc?