Když ano, tak kdy?
Vše co vidí naše oko je odraz viditelného spektra světla od sledovaného objektu do našeho oka. Světlo nejdříve dopadne na sledovaný objekt odrazí se do našeho oka, které obraz zaregistruje a zpracuje. Nicméně, toto vnímání je již minulost. Takže vnímat přítomnost prostě nejde, budoucnost už vůbec ne. Lze pozorovat ( a to se děje) pouze minulost. Lékařské definice ponechme stranou, na ty fyzika kašle. Že se jedná o velice krátké okamžiky vůbec nic ve fyzice neznamená. Jsou mnohem kratší časové úseky v kterých probíhá obrovské množství dějů, zejména v kvantové fyzice. Mimochodem teorie zabývající se cestováním v čase na základě těchto údajů předpokládá, že pokud kdy cestovat v čase půjde, bude to možné vždy jen do minulosti. Budoucnost je pasé. Fyzika je zajímavá a vznikla s vesmírem.
Zajímavá 5Pro koho je otázka zajímavá? led, annas, dudu, paul1, aliendrone před 1547 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
A z jakého úhlu pohledu to bereš? ;) :)
Např. přítomnost (aktuální „teď“) je nezměřitelně krátký okamžik, je to podobné, jako „jak velký je bod“ v prostoru. Odpověď stejná, je to jen myšlenkový konstrukt, protože bod je „nekonečně malý“ a když je něco nekonečně malé, tak to vlastně NENÍ, čímž jsi v rozporu se samotnou podstatou problému (protože ti zmizí předmět otázky).
Jiný vhled na to poskytuje STR/OTR (Einstein), která tvrdí, že „přítomnost“ je individuální a pro každého JINÝ okamžik. Tedy pokud např. se sejdeš se 2 kámoši a s jedním z nich si vybereš pro oba společný okamžik („teď“), tak ten další kámoš bude vůči vám buď o torchu v minulosti NEBO v budoucnosti. (Důsledek mezní rychlosti „c“ – nazývá se to „relativita současnosti u nesoumístných událostí“.)
Z lékařského hlediska bráno nemůžeš pořádně vidět nic s časovou délkou pod cca 0,1s v důsledku „zrakové setrvačnosti“. (leda možná podprahově > „podprahové vnímání“) Toho se běžně využívá ve filmu, což je vlastně je sled rychle se po sobě zobrazujících statických obrázků, který vnímáme jako „pohyblivý obraz“. :)
Eh, otázka je jak vidíš příliš obecná, odpovědět jednoznačně se NEDÁ. Myslím. Ale je to zajímavá otázka, sakra, dnes již DRUHÁ. Jsem na správném webu? ;) :D :D
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?zjentek Nahlásit |
Vzhledem k omezené rychlosti šíření dat o každém vzruchu v našem těle, je vše co vidíme nebo cítíme historie. Navíc nemusí být ani korektní neboť mozek obsah informací promítaných do našeho vědomí si libovolně upravuje. I foton zaregistrovaný naší sítnicí vylétl ze Slunce cca před osmi minutami, atd.
0 Nominace Nahlásit |
Jisté je jen to, že existuje minulost a budoucnosi (i když vypadá
černě).
Kde začíná a končí přítomnost si musí lidé sami určit či
dohodnout.
0 Nominace Nahlásit |
„Populárnovedecké vysvetlenie mimozemšťana aliendrona transformujem do
"babskej reči“
Prítomnosť je:
1 – časový údaj, ktorý kým príde do platnosti, sa stáva
minulosťou.
2 – časový údaj, ktorého rozpätie závisí od toho, ako dlhý čas mu
prisúdime.
príklad:
za prítomnosť môžme považovať časovú dĺžku 1 sekundy, 1 hodiny,
deň, mesiac, rok…
v ponímaní k minulosti, súčasnosti a budúcnosti -
minulosť: Doba pred rozšírením Covid19
prítomnosť: Doba Covidová
budúcnosť Doba po Covide
(„pravda je vo hviezdách“, ako by povedali Mulder a Scullyová)
0 Nominace Nahlásit |
Hned jsem si vzpomněl na klasika: „Hádání s karet, s ruki a s tvaru
lebki. Víklad snůch. Zná minulosť i budoucnosť. ("Přítomnosť“ naproty
v trafýce)".
Rada, Žák: Z tajností žižkovského podsvětí.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2651 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1357 | |
led | 1356 | |
aliendrone | 1181 | |
zjentek | 1080 | |
Kelt | 1015 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |