Lze úroveň (konzumní) společnosti posuzovat i podle toho, umírá-li v ní víc lidi na nezdravou stravou, nebo hlady?

Zajímavé… Asi by to šlo… Jenže… jak to objektivně poznat? Ono nejde jen o nezdravou stravu, ale celkově o nezdravý život.

Něco je i v genech. Pokud se za nezdravou stravu počítá i přežírka, tak ano.
Někde jsem četl a souhlasím: Střídmostí k dlouhověkosti.

Určitě by to šlo takto srovnávat ovšem nebylo by to k ničemu dobré. Takové výzkumy se nijak komplexně nedělají a kritéria by byla zavádějící. Jak definovat zdravou a nezdravou stravu, jak sledovat vzájemný poměr zdravé a nezdravé?

Když se chce, tak VŠECHNO jde! :D

K posuzování čehokoliv jsou zásadní použitá kritéria a od toho se odvíjí i relevantnost výsledku. Kupříkladu můžeme posuzovat vyspělost společnosti dle míry jejího vztahu k potravinám > plýtvání/vyhazování s tím, že čím ekologičtěji si společnost počíná (čím méně plýtvá/vyhazuje potraviny) , tím vyspělejší je. Tudíž…

V takovém případě by nejvyspělejší společností byla nejspíš bolševická ve třicátých letech 20. století na Ukrajině/Rusku, kdy nejenže se nevyhazovaly ŽÁDNÉ potraviny, ale vařily se vývary z kožených oděvních výrobků a pokud se někdo chtěl rozšoupnout, tak přihodil i trochu lidského masa. ;) :D :D

Neduhy konzumní společnosti se zřejmě odvíjí hlavně od neduhů v duchovní sféře. Byznys a po nás potopa. Týká se to mnoha oblastí a jídlo je jednou z nich.
Jak by vypadala taková společnost na úrovni co se týče jídla. Jistě by v hledáčku zájmu a hledání řešení byli na předním místě lidé trpící hladem nuceni vybírat popelnice apod. Ale to je složitější problém, jen chci říct, co jsem řekl.
Na téma nezdravé stravy už jsme tu řeřili, proč je celozrnná mouka dražší. Jen bych dodal, že hlavní důvod je nejspíš ten, že o ni není majoritní zájem.
Podobně s bioprodukty. Kdyby o ně byl majoritní zájem, ceny by se znatelně snížily. Sice by si asi nikdo nechtěl zopakovat živoření s jídlem, jaké zažily starší generace, ale dnes se při přebytcích potravin a vysokých výnosech plodin získaných levně za pomoci chemie vymýšlejí kotle na spalování obilí apod. Také jsme tu už řešili proč v obchodě kupujeme „kuře“, že to zvíře je staré sotva 40 dnů a je řada dalších špatnosti i v živočišné výrobě. Další oblastí je samotný potravinářský průmysl – zpracovávání, konzervace a balení potravin.
Takže kdyby společnost chtěla být na úrovni, musela by vykročit trochu jinak a začít řešit mnoho věcí. Celkem určitě by to postupně nakonec přineslo mnohonásobný prospěch. Ale krátkodobě je to v rozporu s ekonomickým růstem, tržním hospodářstvím a ledasčím dalším. Osobně si myslím že takový trend není možný a udržitelný bez všeobecné hluboké zbožnosti. Nebo možná k tomu v daleké budoucnosti dojde až pod tlakem různých drastických průšvihů.
Takže dnes nezbývá, než být vděčný alespoň za drobné nové úspěchy na tomto poli, ale ještě více možná za to, co ještě funguje, ale brzy již bude vytlačeno tržními a politicko lobbystickými mechanismy.

Jinak to posoudí občan kde je nejvíce obézních na př. Izrael, Chorvatsko, N. Zeland, Německo, USA Británie. A jinak Afrikán kde se po staletí drancovalo, odváželo nerostné bohatsví a minimálně investovalo.