Doma mám lampu, jejíž textilní stínítko nějak voní. Předešle byla ta lampa v bytě, kde bydleli lidé. Jako celek tvořili život. Do toho bytu se už nikdy nepodívám a ty lidi již nikdy v životě nepotkám. A tak po tomto životě zůstala jen ta vůně ve stínítku lampy. jenže ta pomalu ale jistě vyprchává a postupně zcela vyčpí, až po ní nezůstane žádná stopa. A jde to rychle. Nejenže původní vůně vyprchává, ale stínítko zároveň chytá nové pachy a to ty mého domova, ketré vlastně necítím, protože jsou mé a všudypřítomné. Možná by za tyto pachy, které nevnímám, byl později někdo vděčný, kdyby se dostal k té nyní již mé, stojací lampě. Never mind. Faktem zůstává, že původní pachy/vůně nenávratně mizí- den ode dne slábnou. Až zmizí docela. Strašně se bojím, že jednou si na tuto vůni už nikdy nevzpomenu. );
Dokázal by někdo vyplodit způsob, jak je uchovat?
Zajímavá 0 před 1070 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Jeden ze způsobů je aromaterapie, t.j. vonné oleje:
https://www.idnes.cz/jenprozeny/krasa-moda/vune-aromaterapie-silice.A211210_111831_jpz-krasa-moda_cerv
Uchovat „vůni“ je možné i takto 😁 😁 😁 :
Zdroj: Žena vydělává na prodeji svých prdů, jdou na dračku – iDNES.cz
Upravil/a: paul1
0 Nominace Nahlásit |
Klasický problém otevřených systémů. Soustava vyměňuje hmotu i energii do okolí. Tak je třeba stínítko uzavřít do vakua. Jinak bys musel udělat chemickou analýzu a namíchat něco podobného. Nevím, zda je to možné. Jsou jedinci, kteří mají vyvinutí čich.
0 Nominace Nahlásit |
Profesor Myšpulín na to kdysi vymyslel vynález „Mixle v piksle“. Skutečné řešení by asi spočívalo v uchování hermeticky uzavřených vzorků s tím, že vzorek by po nějakém počtu otevření vyčichl, takže na neomezené čichání by to nebylo.
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek