Litovali jste někdy ztracená léta svého studia

Nikdy nelitoval, i když uznávám platnost rčení, že řemeslo má zlaté dno!
Souhlasím, že život umí tropit hlouposti – vystudoval jsem sice ekonomii zemědělství, ale po většinu aktivního života pracoval při podpoře vojenské výroby a staveb rozpočtového plánu, abych závěrem skončil na kapitálových obchodech a podílel se na výuce souvisejích dovedností.

Mám přesně ty samé zkušenosti. Při hledání práce po padesátce je vzdělání na obtíž.Taky zapírám školu, a občas i když stejně jenom krátkodobě to vyjde. Ale léta studií nelituju. Studium za to nemůže. Spíče mě napadlo jak to má motivovat mladé. Pro ně je fakt asi lepší nestudovat a raději si shánět známé a přátele mezi podvodníky, rychlými zbohatlíky a podobně.

Otázka velmi zajímavá a dost mi vrtá toto téma hlavou, neboť jednou se mě bude taky týkat. Často se ptát, čím to je. Znám lidi přes 50, co jsou celkem v pr…, prakticky bez ohledu na dosažené vzdělání a znám i opačné lidi, taktéž bez ohledu na vzdělání.
Ono to totiž o vzdělání podle mě vůbec není. Je to o tom, co ten člověk umí, co může potenciálnímu zaměstnavateli nabídnout. Já tohle taky dřív nechápal, myslel jsem si, že stačí mít papír, že jsem Ing., ale opak je pravdou a je to tak samozřejmě správně.
Ten dodatek je samozřejmě pro spoustu lidí tvrdá realita, ale co naplat, každý se s tím musí nějak popasovat, nelze brečet nad rozlitým mlékem. Jinak odpověď na otázku, koho by to mělo zajímat je jednoduchá. Zajímat to musí jen a jen dotyčné studenty, je to jejich budoucnost, to si musí oni uvědomovat.

ne.
léta studia byli nejkrásnější období mého života.
Dnes se věnuji (jako padesátník) podnikání, protože také jsem nemohl sehnat práci.

• 50 není žádný věk. Jen trochu bolí tělo. A co hledat za práci? Podle mne záleží na tom co člověk dělal a jak to využije v jiných profesích. Stále se dá rekvalifikovat, ale podstatou je, jaké jsou celkové možnosti v regionu na práci. I to podnikání má své meze

A mimochodem – po + 50 ti co umí řemeslo taky pláčí. Tělo bolí, nestačí fyzicky na mladé, kvalita práce se nehodnotí.
A babu na pracáku vyhoďte – je neschopná a dělá z lidí blbce. Tohle kdyby mi řekla, tak její nadřízený nestačí přede mnou skákat z okna. Má lidi bez práce podržet alespoň psychicky a ne urážet jejich vzdělání.
A vem te to za ní. Máte životní zkušenost a umíte si představit co to znamená být bez práce.

…tvařte se přiblble a pologramotně?Myslím si,že ani ten kopáč nemusí být přiblblý pologramotný,ani ti co sadí stromky nemusí být úplní blbci.Sadil jsem stromky s inženýrkou,hodně VŠ dělá s pilou v lese.Dělali tady Ukrajinci a když jsem se s nimi dal do řeči,byli to doktorka,inženýr strojař – prostě studovaní lidé.Naopak jsem přišel do styky s inženýry o jejichž inteligenci a použitelnosti jsem silně pochyboval.Doba je prostě taková,zlá a mizerná,žádný z majitelů firmy nemá rád zaměstnance,který mu přeroste přes hlavu a bude dělat chytrého.Ano,každý chce zaměstnávat blbce,aby mu v dnešní době nebyl konkurencí.Po padesátce shání práci špatně každý.Ať se vzděláním,nebo bez.Představa,že když mám diplom jsem předurčen sedět v kanclu a dávat příkazy za hodně peněz,je opravdu zcestná.Mám sice jen střední,ale v oboru který je už prakticky určen k zániku.Před deseti lety mě vykopli z teplé kanceláře a dnes se raději živím rukama.Byl jsem spokojený,ale teď už to začíná být boj o život.Člověku po padesátce dochází síla a vytrvalost.Jediná práce které se asi bojím,je práce v kolektivu opilců,hulvátů a že jednou budu muset obléct oranžovou vestu a jít zametat v našem městě spolu s cikány.A ještě poznámka na okraj – ta inteligence to tady zadrbala po 89.,tak ať teď nebrečí.

Po revoluci jsem začal dělat výkupčího ve sběrných surovinách až do roku 2008,od té doby jsem na ÚP.Minulý měsíc mi bylo 50let,ale že by mi za celou dobu tz.za skoro 4 roky nabídly nějakou práci to se ještě nestalo.Když někam volám ohledně práce a řeknu jim věk:nechte nám tu vaše číslo a tím končí celé jednání o práci.