Odpoveď byla označena jako užitečná

Je pravda, že s velkým rozšířením masmédií se pomalu stírají rozdíly mezi nářečími a hovorovou i spisovnou češtinou. Původní nářečí se udržují vesměs v menších obcích, na venkově. Slezské nářečí, resp. těšínské „po našymu“ patří k těm nejméně srozumitelným pro zbytek země. Skoro jsem byl přesvědčen, že s mou generací už kompletně vymře, ale s potěšením zjišťuju, že i dnes jím mluví i hodně mladých. Dokonce existují slovníky a spolky, které toto nářečí opatrují, ba vyšla i fundovaná kniha.
ad2) Ve Slezsku už nežiju skoro 40 let, přesto nářečí ještě umím. Moc možností pokecat si v rodném jazyce ale nemám.
ad3) Cukle: jinak jsme pantoflím neříkali.
ad4) Používám ogar, synek
ad5) Setkal jsem se s obojím. Nejčistší češtinou se prý mluví u nás ve Valašském Meziříčí…:-)
Jinak jsem rád, že se různá nářečí udržují, každé z nich má svou krásu a mělo by to patřit ke kulturnímu dědictví „našich zemí koruny české“.

Myslím, že to je „jen“ obraz společnosti. Podle jazyka a jeho užívání lze celkem dobře soudit, jak každému, i společnosti, záleží na sobě samém. Za nejhorší považuji odpověď (prakticky na cokoli) „vždyť je to jedno“.

Doplňuji, že mě osobně se líbí jak nářečí, tak i vhodně a správně užívaný jazyk nespisovný celkově. Sám rád některá slova zprzním… ale snažím se tak činit uvážlivě a vkusně. Fak! 😁

Upravil/a: Edison

Myslím, že nelikviduje.
1 podle mne nepatří nářečí minulosti, ba naopak se mi to líbí. Je to i jistý identifikační znak. Při prvních člověk člověk ví, odkud mluvící asi pochází.
2. Ano je člověk svázán, alespoň z počátku. Někomu jeho původní mluva vydrží léta, někomu navždy. .
3.Jen vyjímečně. Spíše se to týká starých , téměř už nepoužívaných výrazů. Cukle náhodou znám
4. U nás se říká převážně kluk
5. Ano setkal. Někdy se mi to jeví spíše naopak, ale nijak zvláště mi to nevadí
6. Nevadí mi jak kdo mluví, každý podle toho z kterého je kraje a jak mu zobák narostl. Musím však podotknout že výrazy jako :přijdu dýl, tátovo dcera, jdu k doktoroj atd. mi rvou uši.
Nevadí mi nářečí, a krajové výrazy. Co likviduje jazyk jsou zřejmě všechna média. Někteří novináři mají zřejmě s češtinou značné problémy a nejhorší jsou smyšlené a nesmyslné novotvary,různé anglikanismy , aby vypadaly světově a podobně.

1. Nářečí patří minulosti, už jím mluví jen ti nejsyarší. Dle mého za to může celostátně vysílaná televize a rozhlas.
2. Ve své mluvě používám prvky valašského nářečí. Za 2 týdny nastupuju na VŠ v Praze, zajímalo by mě, zda si to udržím
3. Jen zřídkakdy.
4. Ogar neříkám, ač su z Valašska.
5. Češi mluví divně, ty jejich patvary mi trhají uši.

I.Takhle je to opravdu podle mě lepší mluvit prostě a psát spisovně česky.

II.Moji mluvu mi nikdo nevezme i kdybych měl někdy úmysl se stěhovat už tak mluvím téměř od narození tak nebudu měnit.

III.Ano zaskočilo mě slovo které nejde přesně napsat je to jiné označení dvora u domu.Cukle ani neznám jinak pantoflím se také u nás říká křusky.

IV.Říkám kluk.

V.S tímto názorem jsem se zatím nesetkal.

Upravil/a: jirka F

„Likviduje mluvená nespisovná čeština nejen nářečí, ale i spisovnou češtinu?“ Ano, bohužel když sleduji, kteroukoli českou televizi, často slyším místo spisovného výrazu zdomácněly výraz, nejčastěji z angličtiny, jakoby moderátoři, politici, nebo novináři chtěli být „in“. Asi tím chtějí ukázat svou světovost.

1 – nářečí – je pozůstatek z dob, kdy daný region byl samostatným světem ve světě. Používání nářečí v běžném životě už pomalu zaniká, vzhledem k potřebe dorozumění se taky v jiných oblastech republiky, nebo při komunikaci s cizinci, kteří nářečím nerozumějí

• „mluv v okruhu svých vrstevníků ze stejného prostředí, jak ti zobák narostl,“ ale jenom pokud mezi váma není člověk, který vám nerozumí.

3 – stalo sa mi, že jsem požádala o vysvětlení daného výrazu, pro mne neznámeho
5 – „Setkali jste se názorem, že Moravané mluví nějak divně, naopak, že Češi neumí mluvit spisovně?“
Ano, setkala při mých cestách,
Moravané mi tvrdili, že Češi neříkají spisovně, dokonce ani nepoužívají otevřené „o“ jako lidé z Hané …
Češi zase řekli, že Moravanům nelze rozumět, když mají takovou divnou řeč…

a všichni svorně říkají, že Pražáčtina je řeč z jiného světa. :)

Souhlasím s Joanne Rowling: „Rozdíly v řeči a ve zvyklostech neznamenají vůbec nic, budeme-li mít stejné cíle a otevřená srdce."K tomu skromně dodávam svůj citát:
"Pokud si chceme rozumět, rozumět si budeme i když někdy mluvíme různou řečí“

Já bych řekl, že jednotlivá nářečí se postupně jaksi „zahlazují“ a přičítám to hlavně globalizaci prostřednictvím sdělovacích prostředků a v dnešní době i soc. sítím. Osobně občas v mluvené řeči používám některá slůvka z nářečí, ale už toho není tolik – nemám to tak zažité,jak třeba měla moje babička.Se slovy, u kterých bych nevěděl, co znamenají, se setkávám jen výjimečně.