Řekla bych tak napůl.
Když nebudu číst, nic se nedovím. Ale když si něco přečtu, měla bych
o tom přemýšlet, přijít na podstatu věci, dívat se na ni z různých
stran, srovnat ji s tím, co znám, ptát se proč. Zapojit rozum.
Hodně poznatků uložených v paměti může vést k tomu, že člověk
nepřemýšlí, přebírá informace od jiných. Samozřejmě. Čtenář může
informace využít, ale nechat si je projít hlavou. Jedině tak zjistí, zda se
s nimi ztotožňuje nebo nikoliv.
Myslím, tedy jsem.
0 Nominace Nahlásit |
nelíbí,kdybych nečetla nic se nenaučím,všechny moudra najdu v knihách
3Kdo udělil odpovědi palec? Miroslavst, anonym, annas
před 5169 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Tento citát se nám nebude líbit, pokud si neuvědomíme v jaké době ho Gercen napsal. Bylo to zřejmě v první polovině 19. století, kdy se žáci učili hlavně zpaměti odříkávat poučky bez pochopení problému a proti této praxi je citát zaměřen. Na webu jsem našla pár vět, které k pochopení citátu pomohou: R. P. Feynman (1989) vypráví o svých zkušenostech, když přednášel fyziku v Brazílii: „Bylo to žalostné. Mohli se pro zkoušku všechno naučit a přitom nevědět nic – kromě naučeného nazpaměť.Paměť je užitečná vlastnost, ale svým způsobem nebezpečná, neboť v nás může vzbudit dojem, že víme, ačkoli vůbec nechápeme.“ A. Schopenhauer:„Když čteme, myslí za nás jiný … Kdo velmi mnoho a celý den čte a ostatní čas k pookřání tráví bez myšlení, ztrácí ponenáhlu schopnost sám myslet… " Takže jsem citát pochopila, až jsem si o Gercenovi něco víc "vygooglila“.
0 Nominace Nahlásit |
To by mělo jít ruku v ruce.
1Kdo udělil odpovědi palec? anonym
před 5169 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek