Kůrovec je problém ve všech našich lesích. Problém je ten, že se
v minulosti vysazovaly hlavně smrkové lesy (monokultury). Přirozené lesy
jsou smíšené, kde rostou jak jehličnaté tak listnaté stromy. V takovém
lese nedochází k takovým katastrofám.
Jinak k Šumavě. Před časem kdy min.ŽP byl p. Bursík se udělala fatální
chyba. Lýkovcem napadené stromy se měly z lesa odstranit a ne je nechat
v lese s tím, že si příroda v rezervaci poradí. Došlo k přemnožení
kůrovce a tím ke katastrofě. Nyní se dělá další chyba. Velkoplošně se
kácí i nenapadené lesy jen proto aby někdo hodně vydělal.
0 Nominace Nahlásit |
Pokud se objevil v lese kůrovec,poznalo se to podle uschlého smrku, ten se
položil, postříkal a fungoval jako lapač. To vše se muselo stihnout, než
dospěl a vzlétl a napadl další stromy v určitém okolí.Při větším
napadení musí jít všechny napadené stromy dolů jako těžba.
To že je ho na Šumavě tolik, je problém chemické ochrany
v nejpřísnější zoně parku.Tam nejsou dovolené postřiky.Jenže podle
mého mínění se to velmi vážně zanedbalo a teď je problém.Navíc se
k tomu váže tvrdý byznys, který tam kvete.Na druhou stranu si myslím, že
to množství aktivistů jsou mládež, která se jde na Šumavu vyřádit a
leckteří nemají potuchy o tom, co kůrovec dokáže.Samozřejmě jsou
i takoví, kteří to myslí se Šumavou dobře.
Kůrovec je všude, akorát se musí hlídat proti přemnožení.
0 Nominace Nahlásit |
Pokud je mi známo,tak i v Českém ráji,konkrétně v Prachovských
skalách je také problém.
Jinak je řešení to nechat na přírodě,to ano.
Akorát že příroda má na vše „dost času“ a bylo by to na několik
lidských generací,ale rozhodně by to vyřešila.Jinak Kůrovec je jen jeden
z mnoha druhů hmyzu,které se živí dřevem.V minulosti zase ničila lesy
Mníška(Lymantria monacha).Byly to obrovské kalamity,právě kvůli
monokulturám zrovna tak jako dnes je to s kůrovcem. Po poslední době
ledové je přirozeným rostlinným krytem v našich krajích lesostep a
listnatý či v menším měřítku smíšený les.Louky a monokultury
čehokoliv jsou výtvorem člověka.Přírodu však člověčí plány a
představy nezajímají a jde si svou cestou už miliony a miliony let.Pokud
vznikne někde v přírodě nerovnováha(a necháte to na přírodě),nastoupí
samoregulující mechanizmy ,aby došlo k obnovení rvnováhy.To je právě
např.ten kůrovec.Monokultury smrčiny jsou nepřirozené a proto zasahuje
příroda tak,že si to začne měnit k obrazu svému.Kůrovec zničí
veškeré smrkové monokulturní porosty a pak z nedostatku potravy jeho
populace radikálně začne klesat a vymírat na přirozený stav.Na místě
„mrtvého“ lesa začnou růst trávy ve kterých se pomalu,nejdříve tu a
tam, začnou objevovat první náletové listnaté dřeviny společně se
semenáčky bývalých smrků.Tak nějak ,zjednodušeně řečeno, by to mohlo
dopadnout.Mezitím by se ale lidé po několik generací dívali třeba na
pustinu.
0 Nominace Nahlásit |
Kůrovec není jen problémem Šumavy, lýkožrout smrkový se do dřeva zakusuje po celé zemi. Liší se způsoby, jak proti němu správci lesů a chráněných oblastí na různých místech bojují. V Českém Švýcarsku dřevo kácejí a odvážejí. V Krkonoších kombinují kácení s přirozeným vývojem.
0 Nominace Nahlásit |
Kůrovec je problém celé zemi,je to všude,jednou jak jsou stromy nemocné kůrovcem,musí se s kácet,někde to vypadá jak měsíční krajina,to už je hodně rozšířené.
Zdroj: žolík
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek