Odpovědi
V naprostém presu jsem poprvé odmítla pomoci líné kolegyni, která si houpala nohama (a všeobecně je dost potížisty), a já nevěděla, kam dřív skočit. Své práce jsem měla až nad hlavu. Samozřejmě si běžela stěžovat a dostala jsem papír o hrubém porušení pracovní kázně. Byla jsem v takovém šoku, že jsem se nezmohla na slovo. Co naplat, i když při mně zbytek kolegů stál. Práce to byla už dosti psychicky vyčerpávající obecně, tak jsem se jen zasmála a po měsíci odešla sama. A je mi fajn. Hodně jsem ale nemohla překousnout tu drzost, kdy najednou zapomněla kolikrát jsem jí (a nejen jí) zachránila pr*el, protože byla zmatená jak lesní včela a zase houby věděla. Byla hodně zlá, výpověď po mně dalo více lidí. Všem se ulevilo. Tak aspoň k něčemu to bylo!
| 0 Nominace Nahlásit |
Do práce se chodí pracovat, ne dělat prohřešky. V mé profesi by případný prohřešek mohl i špatně dopadnout s ohledem na zdraví, nebo i život druhých.
|
0
před 725 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek- Dosáhli jste svého vysněného zaměstnání, které jste si přáli už jako děti? (12 odpovědí)
- Čím vším jste chtěli být a co se vám nepovedlo? (14 odpovědí)
- Jaké údaje může požadovat zprostředkovatel práce do zahraničí při uzavírání smlouvy se zájemcem? (2 odpovědi)
- Je možné vstoupit do Armády České republiky bez řidičáku? (3 odpovědi)
- Proč firmy neřeknou na rovinu, že osobu, která reaguje na jejich inzeráty, nepřijmou? (5 odpovědí)