Kterou duševní poruchu mívají většinou stalkeři?

Stalker nemusí být duševně nemocný. Dotyčný se může jevit společensky naprosto jako normální člověk, o kterém ani rodinný příslušník či nejbližší okolí netuší, že obtěžuje a uráží jiné osoby.

Třeba telefonicky, e-maily, sledováním, urážením na internetu. Bohužel někdy člověk zastírá svou nenávist k jiným, nepřizná svou chybu či porážku, klame. Mnoho jedinců se domnívá, že je dokonalý.. Vinen je vždy ten druhý.

Ale není zlato, co se třpytí. Bohužel, stalkerům pomáhá lhostejnost ostatních. Často mnohým chybí intuice či schopnost rozpoznat stalkerův charakter. Navíc se vytratila slušnost z chování a jednání lidí.

Jak napsal profesor Cyril Höschl:

„Dokud neexistoval internet, nebylo vůbec zřejmé, co se skrývá v hloubi duše mnoha lidí. Ale možnost anonymní diskuse k jakémukoli tématu způsobila výbuch obludné agresivity, sprostoty a zloby“

https://www.re­flex.cz/clanek/ve­da/83425/cyril-hoschl-je-dobro-nebo-zlo-cloveku-vrozene.html

Zlo je projevem vnitřní agresivity, je tedy částečně vrozené. Přidá se k tomu nevhodná výchova, prostředí atd. .

Tudíž platí, " že okolnosti člověka neutvářejí, ale jen odhalují, jaký je. " PhDr. Carlson
http://vratka­.g6.cz/2011/09/­okolnosti-cloveka-neutvareji-nybrz-odhaluji/

Upravil/a: annas

Nemají žádnou duševní nemoc. Zpravidla trpí žárlivostí. Trpěl jí i MUDr. M. Plzák, který si na ni vystavěl svou kariéru. Soukromá očka byla dávno před anglickým výrazem.