A proč?
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? aliendrone před 1824 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Jiný?
Z prozatím prezentovaných žádný. Aby byly dostatečně uspokojivě splněny mé nároky, tak to může zajistit jedině „future technology“. Současné snahy mi připadají spíš jako dřívější pokusy o sestrojení parního letadla. Věřím ale, že technologický průlom je na dostah, nejpozději do 25 let. Tedy… jsem DOST skeptický k jejímu zavedení. Venkoncem i možnost, že taková technologie už existuje nelze vyloučit.
Ale to už jsem na poli konspirátorů, jisté je, že i kdyby přišla z čista jasna, tak by tvrdě narazila. V současném modelu je tak ohromné množství kapitálu, že silně pochybuji o tom, že zainteresované strany by jen tak v klidu odešly s tím, že jsou na mizině. ;) :D :D
0 Nominace Nahlásit |
Na vodík s využitím palivových článků
Budoucnost patří elektromobilitě to je už prakticky jisté, otázkou je pouze to co ty elektromotory bude pohánět a odkud pro ně budeme čerpat energii. Lithiové baterie to dlouhodobě zřejmě nebudou, určitě se podaří najít efektivnější způsoby uchování energie, … mohou to být třeba vápníkové baterie https://www.euro.cz/byznys/jak-nahradit-drahe-lithium-v-nemecku-zkousi-baterie-s-vapnikem-1470590 , mohou to být baterie na bázi hořčíku od pellionu atd atd, vývoj v této oblasti určitě ještě překvapí a dost možná se to celé završí i levnou a energeticky efektivní výrobou vodíkových palivových článků (až je budeme jednou umět vyrábět energeticky efektivně)
Upravil/a: anonym
0 Nominace Nahlásit |
Na vodík s využitím palivových článků
Jen to chce dostatek vodíku, resp. čerpacích stanic. On vodík má jednu nestnost: Vzhledem k velikosti molekuly je úložiště extrémě náročné na těsnost.
0 Nominace Nahlásit |
Jiný?
Považuji za jediný v dohledné době perspektivní pohon univerzálních
osobních aut spalovacím motorem, a to i z pohledu ekologie.
Akumulátory i vodík mají proti uhlovodíkovému palivu jednu významnou
nevýhodu – nízkou hustotu uložené energie. Jinak řečeno, pro nějaký
přiměřený dojezd musí vozidlo mít místo desítek kilogramů paliva stovky
kilogramů akumulátorů nebo nádob na vodík. Dále, uhlovodíkové palivo
degraduje časem velmi pomalu, ovšem akumulátor má citelné samovybíjení a
vodík uniká ze sebelépe utěsněné nádrže. Dále, uhlovodíková paliva
již umíme velmi bezpečně ukládat – všimněte si, že k požáru auta
dochází velmi zřídka, dokonce i po těžké havárii auto málokdy začne
hořet. Naproti tomu vozidlový akumulátor vybuchne a shoří poměrně často
(v poměru k počtu provozovaných vozidel). Vodík je snad ještě
problematičtější, například není myslitelné vodíkové auto parkovat
v garáži – unikající vodík by vytvořil se vzduchem třaskavou
směs.
Tím nechci říci, že by se jiné pohony neměly využívat a rozvíjet.
Samozřejmě ano, ale k účelům, ke kterým se hodí. Elektromobil není
vhodný jako jediné univerzální vozidlo v rodině, kterým se jezdí jak
denně do práce, tak někdy na chatu nebo na dovolenou. Velmi dobře se ale
hodí například na rozvážku zboží po městě – ujede několik desítek
km, vrátí se do skladu, nabije+naloží a jede na další okruh. Totéž taxi,
MHD, pošta…
0 Nominace Nahlásit |
Na zemní plyn (CNG)
Njde jen o cenu a ekologii (které se často tlučou), ale i dostupnost. EV jsou ideální, pokud je levný a čistý zdroj elekřiny. Vodík zcela jistě ne, protože je to vlastně elektřina uschovaná složitým způsobem. Bioplynu je také realitivně málo. Proto jsem klikl na CNG, což je neobnovitelný zdroj, navíc zdroj CO2, ale proti spalování nafty je to z ekologického hlediska obrovský pokrok.
Upravil/a: Pepa25
0 Nominace Nahlásit |
dubraro: jen k té hustotě energie: na 2 kg vodíku se dá ujet 300 km, účinnost přeměny na elektřinu v palivových článcích je okolo 80 %. Nejlepší benzínové motory mají účinnost 40%.
No jo, ale ty tlakové nádrže jsou mnohem těžší, než samotný vodík
v nich uskladněný.
Palivový článek má sice dobrou účinnost, ale nemůžeš s ním „přidat
plyn“. Změna výkonu článku je poměrně pomalá, takže v praxi musí
mít auto s palivovým článkem také akumulátor. Jeho praktickou účinnost
dále snižuje potřeba energeticky náročného příslušenství, kompresoru
který do něj vhání vzduch a mohutného chlazení – článek se za provozu
silně zahřívá.
Další otázkou je výroba vodíku. To se v současnosti v průmyslovém
měřítku děje parním reformováním zemního plynu. Jenže na zemní plyn by
se dalo rovnou jezdit se současnými auty. Druhá možnost je elektrolýza
vody, kde se ovšem vodík jeví jako poměrně neefektivní akumulátor,
jedinou výhodou je rychlejší tankování proti nabíjení baterie.
pokud ale největší problém elektromobility je jen baterie 🙂 možná budoucnost patří prostě jen přímému napojení automobilů na elektrickou síť buď s využitím trolejí nebo nějakou směsí pro budoucí pneumatiky skrze kterou bude možné kontaktní dobíjení se speciálně upravenou vozovkou a nabíjecí kolejí ukrytou v ní … ve finále by se baterie mohly ukázat jako vlastně nepotřebné s výjimkou vozů určených do terénu. To si však vyžádá značné investice do infrastruktury a rozhodně to předpokládá že si pojdeme před tím tou krátkou érou vozítek na baterky.
alien: trefil jsi bábu na hlavičku. Všechno stojí a padá na výrobě čisté a levné energie, tedy mít fúzní sluníčka na Zemi. No a s pomocí takto vyrobené elektřiny budeme mít i ten vodík čistý a levný. Hned zítra pošlu do CERN 20 kč, na víc nemám.
Kepler>>> Já ti nevím bejku, ale tak nějak intuitivně od CERN v tomto směru moc neočekávám. Spíš to vidím na nějaké nadšence z univerzity „noname“, kteří všem vytřou zrak. Je to jen pocit, ale na tvém místě bych dvacku investoval do dobře vychlazeného pivsona nebo tak nějak. ;) :D :D
Edison: vodík má hlavně dvě velké nectnosti: jeho výroba je zatím drahá a energeticky náročná, z ekologického hlediska má tedy velkou uhlíkovou stopu. Taky jsou potíže s jeho skladováním, které vyžaduje obrovské tlaky a má schopnost difúze přes jakýkoliv materiál. Přesto i já jsem jeho fanda, i když z tou difúzí nikdo nehne, ale ostatní se řešit dá.
Jj přesně tak… Líp jsi to popsal. Jeho pronikavost materiály je prostě problematická. Výroba se řešit už dá celkem dobře.
Nedávno jsem v TV viděl dokument o experimentální ponorce na palivové články. Vodík v ní skladovali nikoliv v plynné formě, ale jako tuhý hydrid (tuším vápenatý), který rozkládali vodou. V dokumentu uváděli, že zatím taková ponorka vydrží s tímto pohonem plavat 10 dní. Tudy možná vede cesta…
Nejzajímavější na tom bylo to, že tuhle pokročilou technologii zkouší Nizozemské královské námořnictvo (kdo by to do těch Holanďanů řekl).