Avatar uživatele
zjentek

Kolik významů má slovo mýto a jaké/které to jsou?

Mýto.

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? annas před 1777 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Vidím, že Bobek 2 je vynikající znalec jazyka, ,. který ovládá zpaměti původ slov bez uvedení odkazů na slovníky, i kdyý viz Jirásek „klučit mýto“ ¨- SSJC

A. Mýto, synonymum mýtné ,

  1. staročesky – mzda i odměna – např. . mlynáři ve mlejně brali.měsíčně ´plat, měřičné = mýto.
  2. staré slovo pro pojmenování poplatku z užívání cest
  3. místo, kde se poplatek vybíral.

Slov. *myto je výpůjčkou z germánštiny, nejspíš ze starohornoněmeckého
mūta ‘clo’ (z toho dnes bavorsko – rakouské Maut tv.), které bylo zase
přejato – údajně kolem 6. st. v horním Podunají – z gótštiny mōta tv. (pozdně
góské tvar *mūta?) od mitan ‘měřit’

Původně tedy vyměřený poplatek.

Zajímavý je význam odvozeného slova na Chodsku přemyjtit = překonat, v polštině pak przemyczic = obejíti či přelstíti mýto. = podloudně pašovati.oklamati

2. Homonymum mýto má jiný původ , zastaralý tvar pro mýtinu. – odvozené od mýtiti ´- čeho, co (les) mýtit, kácet, zbavovat porostu zvl. za účelem získání dřeva.
.

Václav Machek Etymologický slovní;, Jiří Rejzek Etymologický slovník

„Přestože lze považovat mýto a mýtné za synonyma, doporučovali bychom dnes spíše platit elektronické mýto (nikoli za mýto, protože za poplatek se už neplatí)“

http://ujc.av­cr.cz/jazykova-poradna/dotazy/0003­.html.

Pro zajímavost významy ve slovenštině

https://slovnik­.juls.savba.sk/?w=m%C3%­BDto&s=exact&c=Z9c5&cs=­&d=kssj4&d=psp&d=sssj&d=­orter&d=scs&d=­sss&d=peciar&d=hssjV&d­=bernolak&d

l
Jako obvykle Bobek nevložil odkaz.

Upravil/a: annas

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Bobek 2

V dnešní češtině v podstatě dva. Jeden z významů je poplatek vybíraný za používání cest (též mýtné), druhý význam vznikl metonymickým přenosem jako označení místa, kde se mýto (mýtné) vybírá. V tomto významu se pak slovo také dostalo do mnoha místních názvů. Kořeny má to slovo zřejmě v gótštině, od slovesa „měřit“, tedy je to „vyměřený poplatek“, a přes další germánské jazyky (německy Maut) se dostalo i k nám.

Dříve (například u Jiráska) se vyskytuje slovo „mýto“ ještě jako synonymum mýtiny (klučit mýta), v tomto významu ovšem není etymologicky příbuzné, a slovníky jej už označují jako mrtvé, pokud ten význam vůbec zmíní.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
agentpv

Játo; tyto; onto, onato, onoto; mýto; výto; onito…

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
annas

Ad Bobek 2,

přesto, že jste uvedl jako vynikající etymolog, domnvám se, že byste měl vložil odkaz na ověření.

Např. klučit mýta (Jir.) = je převzaté ze slovníku, ale jeho zdroj jste neuvedl.

https://ssjc.uj­c.cas.cz/sear­ch.php?hledej=Hle­dat&heslo=m%C3%BDto­&sti=EMPTY&whe­re=hesla&hsub­str=no

před 1777 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Bobek 2

Tak zdrojem je především ten Jirásek. Opravdu si myslíte, že zrovna tahle drobnost je tak přelomovou a kreativní myšlenkou, že je třeba dopodrobna vypisovat celou genealogii, přes které slovníky ta Jiráskova citace prošla? Jako chápu, že má smysl uvádět zdroj u nějakých odvážnějších etymologických hypotéz či přímo objevů, které jsou vázané na osobu svého autora, ale pokud slovník zmíní nějakou víceméně obecně známou trivialitu nebo jen prostou citaci známého autora, tak asi nemá cenu to třikrát rozebírat a ještě kvůli tomu běhat bonzovat adminovi… I když by určitě bylo dobré, kdyby SSJČ upřesnil, odkud přesně z Jiráska to má. Ale skoro má dojem, že vám nyní nešlo o to, že byste si tu informaci potřebovala ověřit, nebo že byste chtěla pátrat k jejím kořenům, ale spíš to na mě působí dojmem, že jste si chtěla trochu zaprudit a lepší záminku jste zrovna nenašla.

To už spíš by mohlo mít smysl uvádět zdroj u té gótštiny, ale to nebylo úplně jádrem sdělení, takže nemělo smysl to pitvat podrobněji a tapetovat to tady celými odstavci jdoucími mimo téma. Zde šlo hlavně o to, že mýtina a mýtné jsou slova zcela odlišného původu, navzájem nepříbuzná. I když třeba v případě Vysokého Mýta prý připadají v úvahu obě možnosti jako původ toho názvu. (Tady radši zdroj, aby mi zase admin nemusel psát liebesbrief: https://pardu­bice.rozhlas.cz/vy­soke-myto-v-uvahu-prichazi-mytina-i-mytne-6049713)

Ovšem zrovna běžné slovníky se vyznačují tím, že jejich autoři také až příliš úzkostlivě neuvádějí, odkud své informace mají. Respektive uvádějí to jen tehdy, když to opravdu má smysl. Tedy vůči takovým slovníkům také není třeba být při čerpání informací až tak úzkostlivý, pokud z nich člověk nekopíruje celé věty a odstavce.

Ale budiž, můžeme ještě odkázat na Ottův slovník naučný… https://cs.wi­kisource.org/wi­ki/Ott%C5%AFv_slov­n%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%B­D/M%C3%BDto – nebudete se na mě zlobit, že to sem celé neokopíruju, jak je tady zvykem? „Mýtem nazývalo se také místo v lese vymýtěné, mýtina.“ a také: „Ve staré češtině mělo slovo to význam širší; znamenaloť platy nejrůznějšího druhu.“

před 1776 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
annas

Věta o Jiráskovi je citovaná ze slovníku, takže když jste necitoval, měl jste uvést z kterého Jiráskova díla to je.

před 1768 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek