Avatar uživatele
Kapicka

Kolik to je?

Ahoj,nevíte kolik je 1 kopa a 1 loket cm?Mockrát vám děkuji

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? anonym, zoyulka před 4583 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Conchus

Kopa je 60 kusů. Není loket jako loket, viz Wikipedie.
Loket (délková míra) Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Da Vinciho Vitruvius se znázorněním anglického, francouzského a vlámského loktu.Loket je délková míra, používaná již od starověku, jejíž existence je doložená v Egyptě, Mezopotámii (2000 let př. n. l.), Perské říši, Řecku i dalších zemích. Díky své jednoduchosti a potřebě pouhé vlastní paže k měření se začal v minulosti používat nezávisle na sobě v různých oblastech světa.

Ve středověku bylo velmi častým jevem, že každá země a i každé větší obchodní město mělo svoji vlastní délku loktu. Proto se stalo zvykem, že na náměstích býval kov o délce loktu zazdíván pro případné spory.

Až do 19. století zůstával loket jednou z nejdůležitějších délkových měr, postupně byl však ve většině zemí světa nahrazen metrickými jednotkami.

Obsah [skrýt]
1 Loket v českých zemích
1.1 Pražský loket
1.1.1 Dělení a násobky pražského lokte
1.2 Vídeňský loket
1.3 Moravský loket
2 Loket ve světě
3 Související člán­ky

[editovat] Loket v českých zemích[editovat] Pražský loket
Loket český na radnici v LitomyšliPražský, český či staroměstský loket byl stanoven v roce 1268 v době Přemysla Otakara II. Jeho vzor byl zazděn do zdi novoměstské radniční věže.

1 pražský loket = 59,3 cm.
[editovat] Dělení a násobky pražského lokte1 loket = 3 pídě = 30 prstů = 120 zrn
1 staročeský sáh = 3 lokty
1 zemský provazec = 24 lokte
1 postav = 30 nebo 39 loktů
1 jitro = 210 loktů
1 prut = 1050 loktů
1 lán = 12 prutů = 12600 loktů
Železné etalony pražského (českého) lokte se dodnes nacházejí minimálně na 6 místech v Čechách:

na zdi věže Novoměstské radnice v Praze;
na vratech Hradčanské radnice v Praze;
v ostění vrat radnice v Mělníku (vedle je i loket vídeňský);
v pilíři radnice v Litoměřicích;
v pilíři radnice v Litomyšli;
vedle vchodu do radnice v Bělé pod Bezdězem.
Kromě toho je délka českého lokte vyryta přímo v kamenném ostění slavnostního vstupu do radnice v Hostinném.

Etalony loktů na radnici v Mělníku – vlevo český, vpravo vídeňský[editovat] Vídeňský loketVídeňské míry včetně vídeňského lokte (Wiener Elle) byly do Čech zaváděny v polovině 18. století. V roce 1760 byl poměr jednotek následující:

1 vídeňský loket = 1,31186 pražského lokte (77,8 cm)
1 pražský loket = 0,7622718 vídeň­ského lokte
Základní jednotkou vídeňské (dolnorakouské) soustavy však nebyl loket, ale sáh.

V Čechách můžeme etalon vídeňského lokte spatřit například:

v ostění vrat radnice v Mělníku (vedle je i loket český). Tento loket je dokonce datován 1765 a doplněn nápisem „RAKAVSKI“;
v opěrném pilíři radnice v Českých Budějovicích (rovněž datován 1765);
v ostění vrat staré radnice v Chrudimi;
vedle vchodu do radnice v Lázních Bohdaneč;
v ostění slavnostního vstupu do radnice v Hostinném.
[editovat] Moravský loketMorava se z hlediska metrologie vyvíjela zcela samostatně a její délkové jednotky byly rozdílné od českých. V roce 1638 nařídil Ferdinand III., aby se na Moravě užívalo olomouckého lokte (přibližně 78,228 cm). Vlivem kapitulace Olomouce a naopak úspěšné obrany Brna proti Švédům v roce 1645 však postupně rostl význam brněnského lokte (přibližně 79,052 cm). K navázání českých a moravských jednotek došlo až v roce 1708, kdy císař Josef I. nařídil, aby moravský loket měřil tolik, aby pražský loket o délce 24 coulů byl 3/4 zdejšího, čili moravský loket měřil 32 coulů, moravský sáh však 72 coulů jako pražský. V roce 1708 byl tedy poměr jednotek následující:

1 moravský loket = 32 palců českých = 1 a 1/3 pražského lokte = 78,9 cm.
V roce 1758 vyšel důležitý patent pro Moravu, jímž tu byly zavedeny rakouské míry a váhy. Podrobné převodní tabulky však byly vydány až v roce 1771 a v nich byl stanoven poměr moravského lokte k rakouskému jako 2501 k 2455.

Na Moravě jsou k vidění zřejmě pouze dva moravské železné lokty:

loket u vchodu do radnice v Kyjově;
loket v ostění vchodu do radnice v Moravské Třebové.
[editovat] Loket ve světě
Zazděný loket (Frankfurt).1 e­gyptský královský loket = 52 cm
1 egyptský malý loket = 45 cm
1 mezopotámský loket = 51,7 cm
1 skotský loket = 94,1 cm
Skotský loket (Skotská gaelština: slat thomhais) byl standardizován roku 1661 a používan ve Skotsku do roku 1824, kdy byl nahrazen anglickými jednotkami.

1 vlámský loket = 69,1 cm
1 polský loket (łokieć)= 78 cm
1 anglický loket = 114,3 cm
Anglický loket (English ell) byl obvykle roven 45 palcům, nebyl nicméně nikdy definován v žádném anglickém zákonu.

1 polský loket = 59,6 cm (nejčastěji, v průběhu historie se měnil)
1 pruský (berlínský) loket = 66,7 cm
1 švédský loket (nazývaný aln) = 52 až 64 cm a dělil se na 2 fot.
starozákonní míry
1 obecný loket = 45,8 cm
1 královský loket = 52,5 cm
1 attický loket = 46,2 cm
1 římský loket = 44,4 cm

0 Nominace Nahlásit

Otázka nemá žádné další odpovědi.



Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek