Kolik si asi tak může vydělat nakladatelství? A proč některá vydávají tak málo knih?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Vydělat si mohou na jedné knize opravdu různě. Hodně… hodně málo i opravdu hodně moc. ;)
Záleží, jak moc je chtěná, kolik se jí prodá. Taky si vem počet vydaných kusů, to se všude liší. Někdy nevydají ani 1000 ks, u jiné vydají i třeba 100 000 ks.
Proč někdy tak málo? protože jak píšeš, tak jim to třeba stačí. :D

V Česku je několik tisíc vydavatelů, z toho několikset aktivních (kde se počítají ti, kteří vydají alespoň jednu publikaci za rok).

Náklady na knihu bývají vyšší, ale taky může mít vysoké příjmy/zisky. Z toho nakladatel má zpravidla nejvyšší část z těch příjmů (či jako jediný má příjmy/zisky, ostatní jen fixní částky). Tj. většina ostatních jsou třeba jen zaměstnanci nebo prostředníci, kterým se platí nějaká mzda/odměna – totéž i třeba autor (byť ten může mít třeba provize atd – záleží, jak se dohodnou). Tak, či tak je to většinou nakladatel/vy­davatel, kdo má sice největší náklady, ale má taky největší výnosy z té knihy… Proto taky bývá lepší být vydavatelem, než autorem. :D :D
Taky záleží jak moc si dává na té knize záležet – a to hraje roli při otázce času a nákladech. Kolik lidí platí, jeakých služeb využívá apod. Taky na spoustu věcí může prdět a vydat špatné vydání (nepěkné, se spoustou chyb atd).

Záleží, co je to za knihu a jaké náklady se k ní váží. Tuzemský autor, či zahraniční, je nutno překlad, speciální ilustrace atd. nebo se to bez toho obejde, papírová nebo elektronická. Využívá distributora a vkládá peníze do propagace. Váží se na to autorská práva a nebo už jsou „prošlá“, je majitel zároveň pracovník toho nakladatelství (například korektor), atd atd. To vše může ovlivnit náklady a to dost podstatně. Kdy jedna může mít náklady ve statisícech a jiná opravdu téměř žádné.

Jedna kniha, která se prodává v tisících za vyšší cenu je výděleščnější, než deset jiných (dohromady), které se prodávají v desítkách/stov­kách za cenu nižší.

Nezapomeň, že to není jen jedna kniha za rok, ale počítají se knihy i z minulých let. Tj. i „stará“ vydání mohou pořád vydělávat a taky vydělávají (lépe u e-knih, ale platí i u papírových). Tzn. že knihkupci, knihovny aj. neodkupují a neobchodují jen s knihy a vydání z roku 2023, ale i třeba 2022, 2021, 2020 (a níž). Ten nakladatel taky kolikrát může mít ty knihy skladam a stále se prodávají – hromadně, i když jsou to knihy třeba z minulého roku…
Různá nakladatelství (malá i velká) mají na kontě stovky, ale i tisíce knih z úplynulých let. Vem si nakladatelství, které existuje už 15 let (jsou takové co mají i 100) a vydalo třeba 800 různých knih a různých vydání. Různé jejich knihy vydané za posledních třeba 5 let jim stále mohou vynášet… samozřejmě se postupem času ty zisky z jedné knihy snižují (až někde zcela mizí), ale taky se vrství množství těch knih, které vynášejí. Dohromady tedy stále vydělávají dost.
A tak některý rok vydají 10 knih, někdy i 25, ale stane, že někdy nevadjí nic nebo jen málo. Protože nemusí, nechce se jim. Proč neustále pracovat, s něčím se trápit, vytvářet nové náklady, když doteď mají dostatečné příjmy – za už odvedenou práci z minulých let. ;)

Další je problém s nakladatelstvím.
OBČAS je někdy edice mylně ozačována za nakladatelství (a to na různých stránkách, které se tomu věnují). Není to sice nějak běžné, ale stává se to. Tak třeba některé nakladatelství má edici a ta vydá jen jednu knihu za rok, ale samotné nakladatelství vydá třeba 10 knih za rok…
Někdy je to malé nakladatelství, soustředí se jen na něco a třeba to ani není jejich primární obživa..
Občas i velká nakladatelství vydávají jen málo knih a někdy skutečně žádnou za rok. Viz – stačí jim to; mají zisky/příjmy i z „minulých let“ (tj. stále se prodávající knihy, které vyšly už dřív). Někdy mohou mít i problémy, finanční aj., ale i třeba právní problémy, problémy se zaměstnanci atd – tak jim vydavelství zrovna vázne.
No a taky, různá nakladatelství jsou ve vlastnictví jiných nakladatesltví (většího). Dceřinná společnost, ale i taky odkoupená společnost apod. V takovém případě rozhoduje především celkový zisk hlavní společnosti. Jejich jedno nakladatelství vydá jednu knihu za rok, ale celkově vydají třeba stovky a tisíce knih.
Změna majitele, změny uvnitře nakldatelství, přeměna nakladatelství, či nějaká fúze, nemoc, nedostatek času atd. – to vše může ovlivnit (momentální) činnost vydavetelství.

Dále bývá chyba i v uvádění vydaných knih (Databáze knih a různé další) – nejsou aktualizované, neuvádí pravý počet, at.
No a pak jde třeba o vydavatelství, které nevadává jen knihy, ale i třeba časopisy nebo tiskoviny různého druhu. V takovém případ taková vydání ani nebývají zharnuta (v seznamech knih atd) – a mají příjmy z jiné vydavatelské činnosti.
Vydavatelství může poskytovat i nějaké služby a nemusí jen vydávat knihy (i když to bývá primární předmět jejich podnikání). A tak mít i jiné příjmy. Nemluvě o tom, že se často jedná o právnické osoby (s.r.o., a.s.), které mohou investovat, spolupracovat a podnikat různými způsoby.

Nakladatelství-vydavatelství bývají často s.r.o., taky a.s., ale taky i třeba živnost na jméno nebo i jiné způsoby. Od toho se taky liší i styl podnikání, jejich organizace, vlastnictví (a počet majitelů), velikost. atd.
Středně velkému (nebo malému) nakladatelství s jedním majitelem, který nemá moc nákladů, stačí vydávat málo knih – protože příjmy může mít opravdu dostatčné.

Upravil/a: Disraeli

Záleží na knize samotné jak se prodává a kolik zisku přinese. A někteří majitelé nakladatelství provozují i jiné činnosti, než je vydávání knih.

Výdělek na jedné knize záleží na mnoha faktorech, jako je cena, počet prodaných kopií, honorář autora, náklady na sazbu, tisk, vazbu, marketing, distribuci atd. Cenu knihy si sice nakladatelství stanovuje samo, ale je omezeno tím, kolik jsou za ni ochotní čtenáři zaplatit. Některé knihy se prodávají v tisících či desetitisících kusech, jiné jen v stovkách.

Pokud jde o to, proč některá nakladatelství vydají tak málo knih, odpověď je opět složitější. Některá nakladatelství se zaměřují na konkrétní žánr nebo jen na několik autorů a vydávají jen jejich díla. Některá nakladatelství jsou malá a vydávání knih je pro ně spíše koníčkem než byznysem, takže nemají ambici vydávat masové množství knih. Mají jiné zdroje příjmů nebo pro ně je důležitéjší kvalita než kvantita.

Vydání knihy je skutečně spojeno s celou řadou nákladů, ale pokud jde o to, zda to „stačí“ některým nakladatelstvím, je to těžké posoudit. Některé náklady jsou pevné (sazba, tisk, vazba), takže když se kniha prodává v malém nákladu, musí být cena za kus relativně vysoká, aby se pokryly náklady a vydělalo se něco navíc.

Nakonec platí, že vydavatelství, které vydává jednu knihu ročně a prodá jí ve velkém nákladu, může vydělat mnohem více než nakladatelství, které vydává desítky knih, ale každá se prodá jen v malém nákladu.

Hmmm, jako OK – nejsi jediný kdo žije v přesvědčení o „něco za něco“, cenu určuje nabídka a poptávka apod. KDYSI vždy platných poučkách.

Ale navedu tě SPRÁVNÝM směrem (vysvětlit to ve stručnosti NEJDE!). Takže – seženeš dostatečně naivní investory (slintající blahem z vidiny výnosů) k rozjetí byznysu, shrábneš aktiva, jim přenecháš pasiva. Lepší je „zakoupit“ nějakou státní či ZLOunijní dotaci. 😉

Jistě chápeš, že bude snadnější dostat TUČNOU dotaci na oslavné dílo s tématem „Václav Havel“, než na knihu „Skutečné pozadí 17. listopadu“ či „Proč Čína válcuje svobodný svět?“ (pokud nebudou LŽIVÉ, ale PRAVDIVÉ). I její zakoupení (dotace) bude MNOHEM levnější.

Na Havla ji možná dostaneš i BEZ VŠIMNÉHO jednak, druhak už jen počet výtisků, které zakoupí knihovny a veřejný (z daní placený) sektor zaručuje zisk. Hele, je to SLOŽITÉ, ale na konci jsou VŽDY neskutečná množství lidí bez úspor či dokonce bydlení (a to BEZ ohledu na jejich podíl na věci!!). A trochu těch, co vydělalo. Nejde o žádné zázraky, prostě globální kapitalismus. 😕