Kolik peněz by vám museli dát, abyste byli ochotni skočit s padákem?

Žádné. Byl by to vynikající dárek. Čímž neříkám, že bych se nebála, ale rozhodně bych do toho šla!

Na to mě napadá jeden takový vtip..

Kohn leti letadlem do New Yorku. Obsluhuje ho mlada, pohledna letuska a Kohn povida: „Poslouchaj, slecno – ja ted budu tejden v New Yorku, docela sam – nechtela by mi na tu dobu za sto tisic delat spolecnici – se vsim vsudy, ve dne i v noci?“
Stevardka se zapyri a povida: „Za sto tisic? Proc ne?“
„A co takhle za tisicovku?“
„No dovolte, copak jsem nejaka kurva?“
„To uz jsme si ujasnili, ja myslel, ze uz se bavime o cene!“

Mega!

Já bych si skočil rád.

Já jsem se už skoro rohodl, že si to zaplatím. Tedy ne přímo skok z letadla (i když i na ten může dojít.) Pokud budu jakž takž ve zdravotním stavu. budu s kopilotem řídit ultralight,

Já bych za to i zaplatil,mám rád adrenalin.

Jako správnej skrblík řeknu jen „Já to beru, šéfe, když platit pak všecho z vašeho účtu a když brát zisk, tantiemy a slávu, to beru, jsem zde“.
Nebudu přeci říkat, že já hrála metlobal a skákala z Měsíce a hvězd na Zem již v dobách předčlověčích.