Kniha od které se nejde odtrhnout

Když mi bylo deset, četla jsem tátovy Foglarovky, kolikrát jsem se u nich zasekla na celé odpoledne.. A jedna knížka mi kolikrát nevydržela ani jeden celý den. ☹

Skoro všecko od Stephena Kinga – toho zvládám většinou taky za den, a že to bývaj slušný bichle. A na gymplu jsem se jednou příšerně začetla do novýho dílu Harryho Pottera, ač jsem druhý den měla klíčovou písemku z matiky… samozřejmě jsem si četla do tří, na písemku jsem ani nemrkla a měla jsem basu. Měla jsem pak na konci roku trošku co dělat :o}

V poslední době to byla Bílá Masajka, všechny tři díly.

U knihy ani tak ne, ale jako dítě jsem kupoval časopis u kterého se mi toto stávalo. Jmenoval se Hrom a po přečtení jednoho článku jsem si třičtvrtě roku kruhovými pohyby masíroval spánky v domnění že mi to zlepší známky o čtyři stupně, jak bylo uvedeno v manuálu. Žádné zlepšení se však k mému smutku nekonalo a dnes už dokonce začínám pochybovat i o tom, že Hitler byl žena.

Mě většinou zaujme nějaký autor/-ka a přečtu nebo snažím se přečíst vše co kdy napsal. A pak zase objevím někoho nového a kolotoč se opakuje.

U všech knížek od Davida Eddingse, Terryho Pratchetta a Christophera Paoliniho :)

V poslednej dobe som sa zamerala na E.Rutherfurda a jeho niekoľkotisícročné ságy o živote v jednotlivých svetových oblastiach Sarum, Londýn, New York, Moskva…
Zháňam to prirodzene aj vo formáte e-knihy, pretože vláčiť a čítať v hromadnej doprave 2kg knihu…No, snáď ani nemusím hovoriť…

na základce (6 let zpátky) to bylo Stmívání a Harry Potter, to jsem četla i o vyučování pod lavicí (byla jsme přesně ten typ dítěte, co chodí zabořený s nosem do knihy celý den, až na to, že se mi nikdo neposmíval :))
No a poslední knížka, která mě zaujala byla „Hostitel“… jinak poslední dobou nic :(