Když se dozvíte, že vám žena před sedmi lety zahnula s vaším šéfem, ale jinak máte od něho dobře placenou práci, co dál?

Každý máme jiné priority a hodnoty. Někdo jako ty je asi hold kandaulista. Ale zdravý člověk se cítí normálně zrazen, dlouhé roky podváděn a obelháván. Stará zrada a nevěra je stále nevěra a nic, co by čas mohl nějak změnit, i když ses to dozvěděl třeba právě teď. Spíš obzvlášť teď, protože pro tebe je to čerstvé a jakoby se to stalo teď. Že si měl roky parohy a spokojeně sis žil v nevědomosti zatímco žena dobře věděla, co udělala, je možná ještě horší.
Někoho jiného to asi hold ještě vzruší, vždyť jde „jen“ o ženu, že.. Nic důležitého.
Jasně, práce je přece mnohem přednější než manželka, manželství, láska, důstojnost, čest a podobně. Vůbec nejde o zradu, o nevěru, vůbec tě tvá žena roky neobelhávala a nezradila, vůbec tvůj šéf neudělal totéž a neudělal si z tebe hlupáka a paroháče, pro kterého pracuješ a posloucháš.
Někdo prostě nemá smysl pro čest a spravedlnost, o věrnosti ani neslyšel a důstojnost ho nezajímá. Jistě, pro takového člověka je pak vše v pořádku. Ještě by měl šéfovi a manželce poděkovat. Třeba jim to zachránilo manželství. ;) Ještě by jim mohl navrhnout, aby ho podváděli častěji. A taky by mohl požádat o snížení mzdy nebo se zapojit do nějaké submisivní role, kdy bude hrát hry a přijímat ponižující rozkazy, protože právě takové té povahy ten člověk nejspíš je.

Upravil/a: Speed77

Bylo by mi to jedno, šéfovu manželku obšťastňuji už osmým rokem.

Co bylo před 7 lety, bych už neřešila. Po důvodech nepátrala. Uklouznout, selhat, nejen v době krize může každý.
Důležité je, co, jaký je vztah nyní. Zda v něm chci setrvat.

Ruku na srdce – NEVÍM! Je to pouze hypotetické, dokážu si představit tu situaci, ale nikoliv se s ní ztotožnit. Už jen předpoklad že „není nikdo, kdo by využil mé schopnosti“ (ergo „jsem v koncích“) je tak trochu nesmysl, venkoncem KDO dokáže VŠECHNY tvé schopnosti využít dokonaleji, než ty sám? ;) :)

Dále jsou tu další možné faktory ve hře (jako děti > rozvod) a tak vůbec. Moc rád bych si myslel, že bych se zachoval nějak rozumně, zkusil to nějak vyřešit, ale o5 ruku na srdce, nesrovnatelně pravděpodobnější se mi jeví ten rozvrat a dlažba, znám se už celkem dlouho. :)

Pokud správně píšeš " žena před sedmi lety zahnula s vaším šéfem", tak se ptám, co s tím on jako? ??? Kdyby se měl do smrti stydět či cítit vinen za každou kurvu, která mu prošla postelí, kam by došel?

Myslel jsem, že máme emancipaci a podobný, mnohem modernější sračky. Čili pro v případě žen nehledat viníka spravedlivě? Nevím, asi jsem nějaký zmatený, jiný… Asi to bude tím, že mi maminka nevštípila, že princezničky NIKDY ZA ŽÁDNÝCH OKOLNOSTÍ ZA NIC nemůžou.

Kupodivu ne úplně špatná (na Vás) otázka.
Mě se to sice netýká, protože se ptáte jen mužů, ale já bych se na to vůbec nedívakla „přes tu práci a přes šéfa".
Stačí si uvědomit, že ten, kdo by „okolí vykřičel, že ho žena před lety podvedla“ by vlastně vykřičel jen to, že byl před lety ignorant a že ho vůbec nezajímalo, že je jeho žena v manželství tak nespokojená, že se „poohlédla jinde“.

Upravil/a: ivzez