Je to potřeba, protože potřebuje genetickou informaci od jiného jedince.
Páření „sám se sebou“ je možné třeba u rostlin nebo často
u endoparazitů (třeba tasemnice), nebo pak ještě existuje partenogeneze,
známá třeba u mšic, kdy mohou jedinci vznikat z neoplozených vajíček.
Jinak by to bylo nepohlavní rozmnožování, které se vyskytuje
u primitivních organismů (žahavci, bakterie apod.)
Když to vysvětlím na mém oblíbeném příkladu – potkají se dvě
žížaly, přiloží se k sobě a vymění si spermie, vznikne známý opasek,
který si žížala postupně posunuje dopředu a umístí do něj nejprve
vajíčka a poté v další části těla spermie, až nakonec opasek
přetáhne přes hlavu a vzniká kokon, který uloží do země.
Upravil/a: quentos
0 Nominace Nahlásit |