Když člověk dostane první infarkt, tak by měl naprosto změnit životosprávu, žít bez stresu a věci kolem neprožívat?

To by měl dááááávno před tím!!! Mimochodem… IM je důsledek nikoli stresu a toho, co popisuješ, ale ucpávání srdečních cév. To kromě tebou popsaných příčin může mít i spousty dalších, mj. nějaké ty predispozice. Znal jsem dost těch, kteří žili zdravě a stejně ho dostali.

Upravil/a: Edison

Duste, někdy žasnu nad tvejma otázníkama. Máš vůbec tušení, kolik lidí žije jako hovada a přitom bez stresu a věci neprožívají? Čili pokud budu do prvního infarktu žít zdravě, tak po něm mám změnit životosprávu a žít jako hovado bez stresu a věci neprožívat?

To je trochu složitější, protože na téma infarkt se nabalila v lidovém pojetí spousta mýtů a legend.
Ve skutečnosti se zdá, že stres sám o sobě – a tím míním stres nadměrný, vnímaný jako zatěžující – přímo nezvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění (tedy všech forem ischemické choroby srdeční vč. infarktu). Co ale zvyšuje, to je riziko kouření, nadměrného příjmu energie v potravě a nedostatku pohybu, méně i na alkohol, nepravidelný spánek a podobně, tedy hlavních rizikových faktorů, navíc biologicky spojených s podstatou choroby.

Změna životosprávy cílená nikoliv na „wellfare“, ale na to, aby nemocný zahodil cigaretu, jedl méně a přiměřeně se hýbal (má cenu začít co nejdříve, ale zase je hloupost vyrazil s čerstvým transmurálním infarktem na horskou tůru – to zajistí jen zajímavý pitevní nález),… Cesta k tomu může vést přes „no stres“, ale obvykle spíše ne.

Záleží co se také dědí jaký směr a odolnost, mafián odpráskne člobrdu nemá stres, zloděj krade jako straka a bere to jako potěšení, podvodník podvádí a má to jako sport, kněžka lásky nabízí své služby a za tři dny má více než pokladní v supermarketu a srdce jí nehlásí kapitaluci spíše stárnoucímu samci, který na ní svůj život doklepe a.t.d.