Kdyby vám váš potomek ukradl z peněženky peníze, od jaké částky byste považovali za nutné ho nějak potrestat?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Je to krádež.
A to sa nepatrí, i keby išlo o korunu.
Takže minimálne vysvetlením, že je to nemorálne (primerane veku), ponúkol by som potomkovi možnosť si tie peniaze „zaslúžiť“ (drobné práce, ako je vyniesť smeti a úpd., zasa primerane veku).

V každom prípade by som z toho vedu robil.

koruna nebo 10000, to vyjde na stejno.

Trestala bych i za pár korun, mě naši učili si nic nebrat bez dovolení a krádež je krádež, i když je to v rodině. Trestem by bylo zatrhnutí toho co má nejradši…

já se přiznávám ke krádeži !!

my se ségrou braly mamce vždy pár drobných
a řekly jí to až, když jsme byly velký, prej o tom
věděla a nic neřekla a my vždy vyděšený jestli
můžem ještě ňákou tu kačku navíc měla tolik
tolik drobných asi /kvůli nám/ no a pak jsme se
tomu smály a stejně tak jsme kradly cíga to šlo
hůř těch bylo v krabičce jen 20 a kdo nekradl, tak
ten lže tečka :))
Doplňuji:
já navíc i když bych mohla mít
už děti co by mi mohly brát cíga
a drobný, jako my se ségrou ..
žádný nemám má ségra synovce
a ten chodil žebrat ještě nedávno
ke mě a k mé mamce a já mu vždy
dala, jako tetka Bětka :))

Upravil/a: briketka10

Nevím co bych dělal, ale pokud z peněženky odcizí peníze a schválně o tom neřekne, pak to nemá v hlavě v pořádku a nebo ho někdo vydírá ap…

Krádež je krádež,trest by přišel určitě i v případě pozdější výhry.Je úplně jedno,na co by potomek zcizené peníze použil,i kdyby je rozmnožil.Svět je sice plný zlodějů,vlády okrádají lid,ten se okrádá sám mezi sebou,ale to neznamená,že bych to trpěl doma.

Nemůžu posoudit, proto že mé děti i vnuci mi do této chvíle nezcizili ani korunu.

Mamka si vždy nechávala peněženku ležet na lednici a mě vážně nikdy nenapadlo se do ní podívat, nevzala jsem si ani kačku a peníze při studiích vydělávala brigádami. Můj syn mi kdysi párkrát do peněženky vlezl, přišla jsem na to, když pak už chyběla padesátikoruna nebo snad dokonce stovka, domluvila jsem mu, vysvětlila, že mám sama málo, trochu jsem i pohrozila, pak už se to neopakovalo, aspoň co jsem postřehla.
Joo a kdyby vyhral milion, a přiznal mi to, tak bychom jeli pochopitelně napůl:-)

Sice potomky nevlastním, ale pokud se tak stane, bývá za tím obvykle neskutečná drzost a naprostá neúcta k rodiči, absence vztahu k autoritě. Nebo šikana, to je také možné. Ale je to krádež, bez pardonu. Mělo by se to vždy řešit jasně a rozhodně neomlouvat. Základem všeho je to, jak je možné, že se to v té rodině mohlo stát. Liberálnost v tomto směru se vždycky vymstí.
Nedovedu si představit, že bych si vzala něco od rodičů bez dovolení, ale neměla jsem problém so o cokoli říct – oni pak rozhodli. Snad i proto si dovedu věcí vážit a vím, že odměna by měla následovat za něco užitečného a ne jako syn jedněch mých známých, který se neobtěžoval peneženkou, ale rovnou tatíkovi vycucal účet.

neni dulezita castka,podstatne je,ze musi pochopit,ze do penezenky rodicu,nebo cizich lidi by melo byt pro nej tabu.