Kdy vznikla tradice masopustu? Můžete vysvětlit co tím vlastně rozumíme?

Čas masopustní, to jest čas od svátku Tří králů do „popeleční“ středy, zvláště neděli zvanou Quinquagesima neb Esto mihi a dva dny následující – o zvyku tom svědectví podávají nejen hojné zprávy, historicky zjištěné, nýbrž potvrzuje také pravdivosť svědectví těchto národní podání, dle něhož v týž čas a téměř totožné obyčeje masopustního veselí posud v lidu se udržují.

Rozdílné domněnky o vzniku masopustu možno sloučiti v jedno. Podobá se pravdě, že masopust sahá do šerého dávnověku pohanského. Zbytky pohanských obřadů se ujaly a semeno trousily po půdě křesťanské. Církev byla nucena všímati si takových a podobných pozůstatků pohanských, a nemohouc jich na čisto vyhladiti, podkládala jim aspoň představy, názory svoje, křesťanské, takořka štěpovala bujné letorosti jejich vlastními, ušlechtilými rouby. – Dovolila tedy před čtyřicetidenním postem trochu bujného veselí masopustního.
Než ať masopust se vzal, kde se vzal – brzy podmanil si šmahem všecky, mladé, staré, světské i duchovní. Ze základního kmene časem vyrostly bujné větve a z těch zase vypučely přečetné výrostky. Podíváme-li se do historie masopustu, kolik tu rozmanitých podnebí krajin a pocaze lidu přiměřených způsobů masopustu! V zemích severních zkrotila poněkud zima a mráz bujnosť masopustníkův, ale za to pod lazurovým nebem jižním není rozpustilé čtveračivosti jejich ani konce.
Přece všecky různé zákazy a houževnatý odpor církve a vlády světské v středověku vládne jednou za rok masopust podnes – a když krátkou vládu svou nastoupí, rozjaří se, zatančí si, zaskotačí starý mladý dle zvyku, jaký se u národa jeho ode dávna ujal.

Nejstarší zprávy o českém masopustu dočtli jsme se u Štítného v rukopisu „Řeči nedělní a sváteční“(z r­.1392)v Pražské knih.veř.,sig­n.17C15. Tamže zachovány řeči na masopustní neděli, pondělí a úterý – a dle nich jiné zprávy ještě přiberouce, pokusíme se vylíčiti obrázek českého masopustu ve století XIV. a XV.

Více informací na:

Zdroj: http://eldar.cz/ar­cheoas/stripky/19­.html

Masopust neboli karnevalové období bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy.[1] Popeleční středou začíná postní období před Velikonocemi. Maškarní zábava, která probíhala zpravidla na masopustní úterý, tedy v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Název karneval je synonymem masopustu pochází z talského carnival a znamená nabytí síly(valere) z masa(caro). Carnival v Římě označoval jeden konkrétní den spojený s hodováním a maškarami, kdy se všichni dosyta najedli, aby byli silní na následující postní období. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha : SPN, 1982. ISBN není uvedeno. S. 234. </ref> vlastně „maso pryč“). Dnes se jako masopust (nebo karneval) označuje zejména toto masopustní veselí (nářečně masopust, šibřinky, fašank, ostatky aj.).