kdy to přestane bolet? kdy se opět upřímně usměju?

kluků na světě jé no jéje :D
pro takovýho bych se netrápila a šla bych s kámoškou na dvě decky..

Čas všechno zhojí. Nedá se určit za jak dlouho. U každého je to jiné. Najdi si nějakou zábavu, věnuj se více svým koníčkům nebo i práci. To pomáhá.

Weroniq, takhle to bude fungovat přesně tak dlouho, jak dlouho tak budeš chtít sama sebe užírat. Napsala jsem Ti to už minule: úleva přijde až po té, kdy se v tom přestaneš přehrabovat, připustíš si, že Tě opustil člověk, na kterém Ti opravdu záleželo a přestaneš hledat důvod, proč se to stalo. On Ti to neřekl a je naprosto lhostejné proč to udělal.
Přijmi ten fakt a přijmi i bolest, která s tím souvisí.
Nic a nikdo Ti nepomůže. Pomoct můžeš jenom sama sobě. Připravuješ se o spoustu energie, kterou bys měla využít pro své bolavé srdce i duši. Každá myšlenka, která jde k člověku, který Tě opustil, jemu sílu dodává, Tobě ji ubírá.
Jednou přijde čas, kdy to konečně pochopíš. Zvedneš hlavu, utřeš si slzy a začneš se na svět a lidi v něm dívat zase s důvěrou. Kdy ten okamžik přijde, to záleží jenom na Tobě.

Netrap se , přinut se něco dělat , běž mezi lidi , bav se , vypovídej se kamarádce .
Hodně pomůže práce – nebudeš na to tak myslet .
A hlavně nelituj se , neobvinuj se – řekni si nestál za to ,ten kterému jsi dala lásku a on o ní nestojí . Na světě není jen jeden , určitě PANA BOŽSKÉHO ještě potkáš a nefnukej Veverko . Přeji ti sílu to zvládnout chce to jen ČAS .
Doplňuji:
A pokud nemáte děti , tak bud ráda , že s dětma nezůstaneš sama – to by byl jiný šrumec !

Upravil/a: alenad

Proboha po tom všem jak se zachoval on k tobě, ty na něj stále myslíš- nezaslouží si to abys mu věnovala sekundu ze svého soukromí .
Věř ,že jsou věci ,které se prostě stanou a asi to tak mělo být ,za čas se tomu jen pousměješ..... jak tě to posunulo dál..... věř mi,vím co říkám .....

Nelam to přes koleno. Dostala jsi pořádnou ránu života, zbortily se sny a plány do budoucna, ale ve své podstatě při troše nadhledu, prostě se to tak stává.
Sama píšeš, že již nepláčeš každý den, ale není to ještě to pravé jako předtím. Takže se to lepší.
Proč tě opustil – když ti to neřekl hned – netrap se tím. Naopak, je možná lepší nepátrat, mohl by říci něco ze vzteku se snahou ti ještě ublížit.
Vem to tak, že zřejmě nebyl připraven na společný život s tebou a včas to „zabalil“. Měl to říci, ale přiznejme si, že když se to tak stane, ta druhá strana tu první začne ubezpečovat, že to tak není a vše se potom táhne dny, měsíce a oba a i okolí to dokonale otráví.
Takže jak dlouho to bude trvat? To nikdo neví, ale je víc než pravděpodobné, že přijde, že se to bude lepšit. Mám za to, že velká část populace si podobné životní příběhy prožila.
Takže se trochu usměj, dej si ten polárkový dort (nic „mu“ nedávej – raději sama a nebo ještě raději s kamarádkou či rodinou). Za pár dní bude zas veseleji.
Mimochodem – trápit se jedním chlapem – to nestojí to za to.
Doplňuji:
Pro alenad.
Kde je napsáno, že děti by zůstaly u ní?
Když si je udělal, tak ať se o ně řádně stará. Proč jako ženské prostě dítě nehodíte manželovi na krk, nepřiplatíte si nějaké alimenty a nepožadujete pravidelné návštěvy dětí.
On má radost několik minut, vy blolest i radost při těhotenství, a starosti po další roky života dětí.

Upravil/a: venkovan