Vážení, chci se Vás zeptat na zdánlivou banalitu. Když jsme
v devadesátých létech začali cestovat na západ, m.j. jsem tam obdivoval ty
až synteticky zelené a upravené plochy okolo domů i v horských oblastech.
Avšak nedávno jsem vzpomínal na rok 1975, konkretně na měsíc červenec kdy
příšla na svět naše prvorozená. Tehdá jsem se snažil uklidnit svoje
očekávání procházkou po loukách nacházejících se okolo mého rodiště,
t.j. v podhůři Českomoravské vysočiny a rozpomněl se na tu kvetoucí
krásu kolem.
Dnes všechny dostupné traviny sečeme skoro týdně, máme sice uklizeno
avšak vytváříme si takto sice upravené, ale sterilní a fádní
prostředí. Mám pravdu nebo se mýlím. Jsem sám komu se po přirozeně
rozkvetlé louce stýská?
Doplňuji:
Samozřejmě, že kolega Drap má pravdu, ale já měl spíše na mysli plochy
blízko našich bydlišť.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 9Pro koho je otázka zajímavá? kenyrts, annas, vagra, aramah, johana 56, fcoop, anonym, gagaga, marci1 před 4000 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
V létě jsem navštívila ve své rodné obci krásné údolí, které lje obklopené stráněmi se smíšenými lesy, mezi nimi ční několik vysokých skal. Kolem řeky, která zde protéká, se rozprostírá louka. Byla jsem překvapená, že je louka stále v původním stavu, tedy taková, jak jsem ji znala ze svého mládí.
Různé druhy trav s barevnými květinami působí jako balzán na duši – rozkvetlá louka urprostřed lesa … Určitě je krásná i na jaře, když se všechno začíná zelenat, na podzim louka hýří barvami spadaného listí a bílý sníh v zimě celé údolí rozjasní…
Najdou se místa, kde sama příroda rozhoduje, jak budou vypadat … Snad se
jich najde mnohem víc … vyvolal jste u mně hezké vzpomínky …
Doplňuji:
Ach jo. Měnila jsem stylizaci, bota – u mě vzpomníky., balzám.
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Sice jich moc nezbylo, ale pořád se ještě přirozené louky dají najít. Znám jich několik.
0 Nominace Nahlásit |
Také se mi po nich stýská, ale ještě se najdou. Na procházkách je vyhledávám a domů si nosím kytičku kopretin a jiných lučních květů. 🙂
0 Nominace Nahlásit |
Přátelé uklízeli půdu na šumavské chalupě, vymetli půdu a vyhodily
smetky na loučku
u chalupy a příští rok měli „starobylou“ kvetoucí voňavou louku.
Já si tyto typy luk ještě pamatuji, dalo se to trhat a dávat do vázy, louky
byly živé hmyzem a motýly.. Byly barevné, i pokosené pak jako seno
krásně voněly.
Doplňuji:
oprava: vyhodili
A proč je otázka pro „mladší“?
Upravil/a: anonym
0 Nominace Nahlásit |
jasně že máš pravdu ..a k nápravě stačí pouze najít a označit každého, kdo vede nepřirozený život, byť by byl plný luxusu. Pak se přírodním přirozeným lidem stýskat přestane ,)
0 Nominace Nahlásit |
V Kuníně jsem za domem měla část zahrady osetou travní směsí s lučními květinami. Byla to německá směs a dost drahá. Plocha se sekala 2–3 krát ročně, aby kytičky měly čas vykvést. Pravdou ale je, že každý rok jich bylo méně. Zahradní prostředí jim nejspíš úplně nevyhovovalo.
0 Nominace Nahlásit |
Nevím, kdo je patří do kategorie „mladší“ a kdo už ne, ale vzhledem k tomu, že Tvoje prvorozená je jen o rok mladší než já, tak asi do této kategorie spadám :)
Tak tedy, pohledem na rozkvetlou louku jsem se měla tu čest kochat x krát
ve svém životě. Měla jsem to štěstí, že ač jsem vyrůstala v jednom
z pražských sídlišť, hned za domem jsme měli kus docela obyčejného
háje s naprostou neupravovanou luční plochou (dokonce na ní prý roste
u nás málo běžný kavil).
Navíc jsme s rodiči jezdili do přírody poměrně běžně, takže pro mne
byly lesy a louky takovým trochu druhým domovem.
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek