Nevím, jestli jsem tu otázku položil správně, ale jiné zformulování
mě nenapadlo. Každopádně se chci zeptat, nebo spíše jsem tím chtěl
říct, kdo vymyslel, že bude mít např. 1 hodina – 60 minut. Proč není
třeba 48 hodin po 30 minutách? Nebo naopak 12 hodin po 120 minutách? Kdo
vymyslel, že bude mít týden 7 dní? Proč není třeba 26 týdnů po
14 dnech? Rok by také nemusel trvat 365 dní… kdyby se všechno nějak
jinak přepočítalo… Je někdo, kdo to takto stanovil? Kdo měl takovou moc,
aby se podle něho řídil veškerý čas?
Doplňuji:
Já vám tedy děkuji za odpovědi, ale ani jeden z vás mě nepochopil. Já
jsem se neptal na astronomicky podložená fakta, jako že, rok má 365 dní,
protože oběh kolem slunce trvá 365 dní a 6 hodin a pár minut…
Ptal jsem se na věc, proč se vůbec počítá 365 dní??? Proč se vše
neseřídilo jinak? Třeba na 1460 dnů z 24 měsíci po 48 dnech +,–
???
Mayové to přeci měli také jinak. Na to jsem se ptal.
To že mě poučujete že má den 24 hodin, protože tak dlouho trvá Zemi
otočení kolem své vlastní osy, je celkem jasné. Kdo to tedy takto stanovil?
Někdo to přeci být musel???
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? gagaga, marci1, Anikitos před 3620 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Projděte si odkazy, tak jako všechno, i dělení času na roky, měsíce, týdny atd. se vyvíjelo. Třeba astronomie a měření času.
Historie kalendáře – Doc. Dr. Vladimír Homola, Ph.D.
http://homel.vsb.cz/~hom50/RUZNEPUB/KALENDAR/HISTKAL.HTM
–
Týden
http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C3%BDden
–
Zpočátku byl den rozdělen na čtyři etapy, teprve později bylo přijato
dělení na dvanáct hodin. V době Ciceronově byla už i noc rozdělena na
dvanáct hodin. Hodiny se u Římanů označovaly řadovými číslovkami:
místo „jedna hodina“ se říkalo „první hodina“ (hora prima). Denní
doba byla sice rozdělena na dvanáct ze tří hodin, hodiny však nebyly
stejně dlouhé a měnily se podle délky dne. Nejkratší je den 23. prosince:
8 hodin 54 minut. Šestého února trvá už den 9 hodin 50 minut,
23. března už plných dvanáct hodin, 9. května 14 hodin 10 minut a
nejdelší je 25. června: 15 hodin 6 minut. Na podzim se dny zase krátí:
10. srpna trvá den 14 hodin 10 minut, 25. září 12 hodin a 9. listopadu
9 hodin 50 minut.
http://cs.wikibooks.org/wiki/M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_%C4%8Dasu_ve_star%C3%A9m_%C5%98%C3%ADm%C4%9B
Den
http://cs.wikipedia.org/wiki/Den
Hodina
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hodina
Doplňuji:
Nikdo vás nepoučuje. Na každou otázku PROČ či KDO se nedá odpovědět.
Vložila jsem vám odkazy, z nich jste mohl zjistit, že se jména
neuvádějí. Pokud Vás problém víc zajímá, pročtěte si podrobně
všechny odkazy.
"Měření času souvisí se třemi základními přirozenými časovými intervaly, které mají dnes přesné názvy: pravý sluneční den, lunární měsíc, tropický rok.
Jarní rovnodennosti a trvá 365,2422 dne. Platí tedy: 1 lunární měsíc = 29,530588 dne, 1 tropický rok = 365,242 2 dne = 12,368 267 lunárního měsíce.
Zásadním rozdílem mezi jednotkami času (den, hodina, minuta, sekunda) a přirozenými časovými intervaly je v tom, že zatímco jednotky času jsou stálé, přirozené časové intervaly se mění. Podílejí se na tom zvláště určité astronomické jevy atd.
Je třeba si uvědomit, že zmiňovaný mayský kalendář je cyklický podobně jako kalendáře v jjných zemích. Kalendáře juláinský a gregoriánský souvisejí s narozením Krista. – Tato epocha byla založena v šestém století učencem jménem Dionysius Exiguus,
http://astro.nmsu.edu/~lhuber/leaphist.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kalend%C3%A1%C5%99
Jinak další historie kalendáře
lunární – egyptský – juliánský a gregoriánký
http://www.infoplease.com/ipa/A0002061.html
jinak diskuse
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Pokud jde o kalendář a počet dnů v roce – kalendář je založen na
cyklickém opakování přírodních (astronomických) jevů – rok je prostě
rok (třeba od slunovratu po slunovrat) a opakuje se během něj daný počet
východů slunce (dnů)… http://cs.wikipedia.org/wiki/Astronomické_cykly
😉
A ´definice´ hodiny vychází z dvanáctkové soustavy (Egypt) jako jedna
dvanáctni z intervalu mezi východem a západem slunce (v den
rovnodennosti)…
Dělení na šedesátiny pak vychází z šedesátkové soustavy používané
v Babyloně.
Doplňuji:
K Doplnění:
V tom případě nerozumím dotazu…
Čas – jakožto objektivní veličina, je daný právě přírodními
zákonitostmi. Fyzikou, chceš-li (ta přírodní zákonitosti popisuje,
nevytváří je).
__
Pokud se ptáš, proč Země oběhne Slunce právě za rok a okolo své osy se
otočí právě za den – musíš se ptát ´jinde´…
´Kdo´ vytvořil takovou soustavu?
😉
Ale pokud to myslíš ještě jinak, pokračuj, prosím, v Doplnění… Docela
mne zajímá, kam tím dotazem směřuješ…
😉
Upravil/a: gecco
0 Nominace Nahlásit |
Pleteš několik diametrálně odlišných věcí do sebe.
No a postupně se to do sebe tak nějak zapasovalo. On rok není přesně
365 dní proto existují přestupné roky.
Doplňuji:
Pak se ovšem nedá nic dělat.
Upravil/a: mosoj
0 Nominace Nahlásit |
gecco >>> Já nevím, co je na tom k nepochopení. Vraťme se do
doby, kdy se ještě neměřil čas. Tehdejší lidé se řídily podle výšky
slunce nad obzorem a v noci podle hvězd. Nikdo nebyl „závislí“ na tom,
že někdo potom vymyslí jakýsi systém, kdy stanoví délku dne, počet dní
v roce, délku hodiny, délku minuty atd. Po tomto stanovení teprve vyšlo,
že rok má 365 stanovených dnů + ještě tedy 6 hodin a několik minut (to
není podstatné), podstatné je to, kdo stanovil ty míry, někdy dávno
v minulosti? Podle čeho ten člověk usoudil, že hodina musí mít 60 minut?
Den 24 hodin? Týden 7 dnů ? Rok 52 týdnů nebo 365 dnů… atd.
Pokud ti to ale stále nedochází, nebudeme si tím kazit vánoce, ptal jsem se
jen, kdyby na to existovala odpověď a poněvadž nikdo zřejmě neví, kdo
něco takové vymyslel, člověk se to pak snaží všelijak obcházet, aby
odpověděl na něco, na co vlastně ani odpovědět nemůže…
Mayové to přeci měli také jinak. Na to jsem se ptal.
___
Kruciš – tuto větu jsem přehlédl… Omlouvám se…
😉
Jo – Mayové to měli „jinak“ – jejich kalendář nezohledňuje jen
roční průběh jevů, ale byli schopni vysledovat (a popsat) i širší
periody. Jinak je přesnost jejich kalendáře srovnatelná s naším.
___
Proč jejich kalenář nepoužíváme?
___
*) i pro astronoma je gregoriánské datum směrodatné pro určení, kdy ´má
přítelkyně narozky´ – výpočty polohy/pohybu vesmírných těles se
řídí jiným ´kalendářem´…
😉
To bylo jen pro srovnání, odpověď je zase někde jinde…
Ale vidíš? Mayové si to stanovily takhle a proč mi onakhle? Konečně se
dostáváme k tomu na co jsem se ptal – tedy – proč to není stanoveno
jinak (nemusí to být podobné máyům), ale třeba na zcela jiném systému.
Místo dní, roků, měsíců, týdnů… by prostě bylo něco jiného a zcela
jinak by se to i počítalo.
To je prostě historické, stejně jako to, že jezdíme vpravo nebo, že máme metrický systém a někdo ne.
A proč?
Proč měnit něco, co funguje?
A postačuje?
___
Změnit něco tak všeobecně zaužívaného, jako je ´popis času´, je
složité (ne technicky, ale společensky – dodnes znám lidi, na Slovensku,
kteří si přepočítávají ceny na SKK…)
😉
Já to nechtěl ani měnit, ani rušit, jen mě zajímalo proč a hlavně kdo, to takto stanovil. Ale pravda, nikdo už v dnešní době nemusí vědět, kdo to vlastně byl. Hlavně že to tak existuje a o to jde.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2635 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1347 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |