Kdo rozhoduje o tom, co je normální a co už ne?

Psychiatři sice patent nemají, ale jsou na to cvičení a odborně připravení. Jakým způsobem by to společnost měla určovat? Představ si že by se sešlo několik Rokiů a rozhodli o tom, že skákat před auta je normální. Jak by to vypadalo?

Tak předně, vůbec mi nevadí když je někdo „nenormální“ obecně, jeho věc. Fakt nemám problém s tím když někdo uhýbá z nějaké zprůměrované normy, ale vadí mi když při tom neskutečně otravuje svoje okolí a cítí potřebu se tím donekonečna chlubit a když nedostane ovace a chválu, které očekává, no tak otravuje ještě víc – to už je pak skutečně na Chocholouška.

Upravil/a: Vojta24

Co není ilegální, je legální. A pak je tady ta morálka, samozřejmě. Ta u jednotlivce určuje paletu vlastností, ketrými se my lidé lišíme. Vypadá to, že dva nejsou stejní, z čehož plyne, že samotná morálka se může velmi lišit, čili prokticky nelze odpovědět ani na tuhle tvou otázku. A ten lékař? To máš jenom takový „placebo“, aby ses ve ztraceným světě mohl cítit líp, lépe jej přežívat a aby si i kdejaký lempl zcela neschopný fyzické námahy, vydělal.

To, že se někdo klaní před nějakým kusem látky, sochou a pod a díky tomu má určité výhody a ten, kdo to nedělá, je nemá, mi nepřipadá normální. Tys nezažil průvod, kde musíš chodit mávat a usmívat se a něco volat, a kdybys nešel, tak bys měl problémy. Jeden pán chtěl, aby se lidé klaněli jeho klobouku a někdo chtěl, aby mu zdravili koně. A člověk si zvykne na vše. když ti půjde o život, budeš jíst i trávu a brouky. Normální je třeba číst knihu. Pokud si vyberu nějakou a budu úryvky křičet, tak už to normální není.

Zdravý úsudek. Logika. Společenské konvence (zvyky) a empatické cítění. Zákony, tvůrci zákonů, mravy a vývoj společnosti – tím i těch zákonů, které jsou (by měly) být stanoveny dle spravedlnosti (která souvisí se vším výše zmíněným).