Kdo jinému jámu kopá, tomu do ní spadne bota. Ano?

Původní verze

!Kdo jinému jámu kopá, sám do ní spadne".

Casto se přihodí, že člověk, který chystá či zamýšli nějakou past, léčku někomu jinému, či proti . Často na to doplatí jako první on sám. Takže tato negativní činnost se mlže proti původci obrátit.

--
Inovace – když mu do jámy spadne bota, musí si pro ni do jámy vlézt, je to jeho smůla, že si ji špatně zavázal.

Jinak – pokus o ubližení, nastražení pasti, léčky mu vyšlo částečně. Ten, jemuž jámu chystal, měl štěstí.

Kopáč se možná dřel zbytečně, mohla ho i navršená hlína zasypat, nebo se neměl čeho chytit a v jámě zůstal. Takže pravda i bota zůstaly na dně, pokud je třeba nevyplavila voda.

I když šlo jen o botu, přede dotyčný sám do jámy spadl.

Upravil/a: annas

Kdo jinému jámu kopá, špatně bude zaplacen. Kopáči, hrobníci…nic moc. Proto je lepší stavět do výšky, zvláště sochami v nadživotní velikosti.

Taky Kdo jinému jámu kopá,je u něho na brigádě. Nebo je hrobař.
Chceš-li míti nepohodu, nalej si do boty vodu. (toto vymyslel kámoš. když jsme podmazávali hřebenáče.)
Jsou i další rýmovačky: „Prosím,…,… ,… “

Upravil/a: EKSOT123