Odpoveď byla označena jako užitečná

1. Historická kytara
„Jsme 4000 let před našim letopočtem v Mezopotámii a naše cesta začíná vznikem loutny (alespoň dokud nám archeologové nepodstrčí nějaký objev, kterým vše dosud platné zdevalvují). Loutna byla hojně používaná v Indii, Číně, Egyptě. Oblíbili si ji Babyloňané, Asyřané, Řekové i Římani. Z počátku měla je 1–4 struny bez pražců, dlouhý krk a hrávalo se ponejvíce dřevěným plektrem. Pro loutnu je charakteristický klenutý korpus bez lubů z 7–33 lamel. Do Evropy se dostala přes jižní státy, kam se dostala z Arábie někdy v období raného středověku. Variabilitou, počtem strun, tvarem a laděním by jí kytara nemohla být soupeřem. V Evropě se dost používal jako trsátko brk. Hrát prsty bylo teologicky nepřípustné. Plynulý přechod tvarů od loutny ke kytaře mi není znám, přesto považuji jako mezičlánek vihuelu. Vihuela již měla korpus velmi příbuzný kytaře, nicméně struny a ladění bylo loutnové..“ atd.
http://www.akus­tickakytara.cz/his­torie/
–
2. Kytara patří dnes k nejpopulárnějším hudebním nástrojům. Její historie je velmi bohatá. Původ má pravděpodobně v Přední Asii. První nástroje podobné kytaře byly pozorovány u Sumerů pod jménem Kinor a odtud je přejímali Řekové a Římané.

Asi v 9.stol.n.l. přinesli kytaru Arabové do Španělska, odkud se později rozšířila po Evropě. Ve Španělsku se stala lidovým nástrojem.

V 15.stol. se struny ladily ve skupinách (sborech). Nejstarší kytary měly 4 sbory. Na konci 15.stol. se začaly používat pětisborové kytary. Ladicí kolíky byly ze dřeva.

Výrobce – pětisborová kytara vyrobená roku 1641 René Verboamem.
Kytaru vyrobil v roce 1680 Antonio Stradivari.
V 17.-18. stol. se začaly používat šestisborové kytary.
V 18. stol. se začaly používat šestistrunné kytary.
19. stol. se začaly používat kovové ladicí kolíky

Vzhled kytary se pořád měnil, až se ustálil do dnešní podoby. Nynější kytara se liší od minulých typů velikostí a rozměrností. Nejlepší nástroje pocházejí od španělských mistrů José Ramireze a Ignatla Flety.atd.:
http://www.ky­tarovy.chytrak­.cz/historie.htm
–
3. Anglický zroj a Paul Guy uvádí „Nový pohled na historii klasické kytary“,
http://www.gu­yguitars.com/en­g/handbook/Bri­efHistory.html

Předchůdem kytary není loutna, ale nejstarší strunné nástroje známé archeologům jsou misky harfy a tanbury . Protože lidé z prehistorie vytvořili harpové harpy s použitím želvových skořápek a kalabase jako rezonátory, s ohnutou hůlkou na krk a jedním nebo více střevními nebo hedvábnými šňůrami. Světové muzea obsahují mnoho takových „harp“ od starověkých sumerských, babylonských a egyptských civilizací. Kolem 2500 – 2000 se začaly objevovat pokročilejší harpy, jako je opulentně vyřezávaný 11strunný nástroj se zlatou dekorací nalezenou v hrobce královny Shub-Adové.

Nejsrarší kytarový nástroj
Ve věku 3500 let se jedná o špičkovou vinobní kytaru! Patřila egyptskému zpěvákovi Har-Mose.atd.

Článek je velmi podrobnýk, pokud se o historii zajímáte, dovíte se mnohem víc než z našich zdrojů.

Upravil/a: annas

Nástroj vznikl dlouhým vývojem už od dob biblických. Autora nelze určit. Koncem 18. století se kytara ve svém vývoji ustálila přibližně do svojí dnešní podoby. https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Kytara#His­torie

Už název kytara a citera, sitár dává tušit, rozšířenost nástroje a snad i původ. Přesné místo a datum vzniku můžeme pouze hádat, ale budou to tisíce let.