Kde vlastně žili Féničané?

Féničané byli starověký semitský národ, který žil v oblasti dnešního Libanonu, na pobřeží Středozemního moře. Tato oblast byla známá jako Fénicie, kde hlavními městy byly Byblos, Sidón a Tyros. Žili zde přibližně od 1550 př. n. l. do 300 př. n. l.

Féničané byli vynikající námořníci a obchodníci. Díky svým schopnostem se dostali do mnoha částí Středomoří, včetně dnešního Španělska, Tunisu (kde založili Kartágo), Sicílie a Sardínie. Někteří vědci tvrdí, že mohli dojít až na Britské ostrovy a možná dokonce objevili Ameriku před Krištofem Kolumbem.

Féničané byli také známí jako vynálezci abecedy, která se stala základem pro všechny pozdější semitské a evropské systémy písma.

V průběhu staletí byli Féničané podrobeni nejrůznějším nájezdům a invazím ze strany Asyřanů, Babyloňanů, Peršanů a nakonec Římanů. Kolem roku 64 př. n. l. se Fénicie stala součástí Římské říše a postupně se féničanská kultura a jazyk vytratily.

V dnešním Libanonu, na sever od Judy a Samaří. V období cca 2000 př. Kr. až 100 př Kr. (obsazeni Římem). Zakládali kolonie po celém Středomoří, ještě dříve než Řekové, např. Kartágo.

Zdroj: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Izraelsk%C3%A9_kr%­C3%A1lovstv%C3%AD#/m­edia/Soubor:Kin­gdoms_of_Isra­el_and_Judah_map_830­.svg