Odpoveď byla označena jako užitečná

Protože dávná historie skákání přes švihadlo není příliš dobře zdokumentovaná, mohou se informace lišit.

Za nejstarší místo použití švihadel se udává Egypt kolem roku 1600 před n. l.
Někdy je za zemi původu zmiňována také starověká Čína.

Novověké historické doklady o použití švihadel jsou ze 17. století. Odtud se skákání přes švihadlo rozšířilo z Evropy přes Nizozemí do anglicky mluvících zemí.
V 18. století byla švihadla převážně mužskou zábavou, až v 19.století se začala tato aktivita rozšiřovat i mezi dívkami.

Mohlo to být třeba nějak tak, že už Egypťané si uvědomili, že provazem, který vynalezli, se dá točit a přeskakovat ho.,

Jedni z nejobratnějších bývali kluci, kteří provazy vyráběli. Brzy se do skákání zapojily i dívky a děti vymyslely různé hry se skákáním spojené, figury i říkanky.

I dnes se skáče více přes švihadlo než přes kaluže.

Stejně jako historie skákání není zdokumentovaná, rovněž původ slov švihat, švih či švihadlo atd. je nejistý.
Lze uvažovat o onomatopoickém (zvukomalebném) původu, možný je i vliv něm. schwingen ‘mávat, kmitat, ’ sthn. swīhhōn ‘bloudit’ z ie.*su̯eig-‘kroužit, ohýbat’.

Naše rodina z 20. 5. 2016, J. Rejzek Etymologický slovník

Upravil/a: annas

Podobná otázka: http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/ma-i-svihadlo-svou-historii