Odpoveď byla označena jako užitečná

Inšpiráciu môže vnímavý človek získať z čohokoľvek a od kohokoľvek. Niekedy sa mu takto získaná informácia uloží v pamäti a vo vhodnej chvíli asociáciou súvislostí z hĺbky mysle zakričí „tu som, ja tvoja inšpirácia!“ Takto sa aj storočnému môže vynoriť inšpiračná spomienka z čias ranného detstva a prinúti ho zamyslieť sa a „vynaliezť samého seba“ …aspoň mne sa to stalo a „prinútilo ma zobrať do ruky pero…“
„Každý, koho kdy potkáš…“ každý človek má vlastný osud, vlastné vedomie, vlastné skúsenosti
1 – Konfúcius určite poznal predchodcu malého Kida, rozbíjačia okien, z Chaplinovej grotesky. Oblázkom bez kazu dokážete sklo rozbiť, ale vyrezať do skla dieru je lepšie diamantom (bez ohľadu na to, či má kaz, alebo nemá, hlavne ak má hrany)
2 – vyšplhať sa do výšky dokáže hravo aj opica, ale len človek vie, prečo tam vôbec lezie.
3 – Alenka v ríši zázrakov skoro pochopila, že ak pozorne hľadá, sleduje život v krajine za zrkadlom, prenesie si poučenia pre svoj život pred zrkadlom v reálnom svete. Starý pán radca J.W.Goethe má pravdu aj dnes, stačí len sledovať médiá, kde sa mnohí chvália svojimi iným odcudzenými znalosťami a skromne ovievajú pritom pávím chvostom.

PS. neberte, prosím, moje odpovede doslovne, ale ako istú alegóriu na tiché zamyslenie. Au, ale keď myslenie bolí…

Upravil/a: led

Ano, je to stoprocentní pravda. Dost často najde člověk informaci u člověka u kterého by to nikdy nečekal. Ať už se jedná o informaci verbální, či jen něco okoukáme. Proto by si měl člověk všímat věcí a lidí kolem sebe i těch, které často přehlížíme. I pomatenec nám může poskytnout zajímavou informaci, pokud se umíme dívat a pochopíme ji.
Myslím, že všechny uvedené citáty lze považovat za pravdivé.

Poučit nás může každý člověk. Není možné vědět všechno, i kdybych na tomto světě smrděl tisíc let. S citáty se dá celkem souhlasit, i když s Goethem by se dalo polemizovat.

Ano, je to velice pěkné. Akorát většina nemá zájem o nějaké poučování nebo získávání informací. |:-)

Každá má svůj život, své zkušenosti a své myšlení, proto se můžeme dozvědět něco nového – pro nás užitečného – třeba i od tříletého dítěte.

Ať už je to způsobem myšlení nebo všemi okolnostmi, které na jedince působí, tak každý je ve výsledku zcela jiný a ve své podstatě jedinečný – nikdy byste nenašli dvě zcela stejné osoby – ať v rovině fysické-vzhledově, myšlenkové-rozumové, zkušenostní. :) (ani jednovaječná dvojčata nejsou stejná).
Lidé jsou takoví jací jsou díky lidem kolem nich, jeho rodiny a přátel, něco dostal do vínku při narození, něco ovlivnily události, které na něj působily, někdy ho k něčemu zase převedly jeho vlastní myšlenky… To jsou faktory, které nás ovlivňují – a každého ovlivňuje něco jiného nebo to na něj působí jinak – jinak si to přebere…

I ten nejhorší člověk na světě nám může něco dát, něco nás naučit – přinejmenším by pro nás mohl být vzorem, kým bycho nikdy nechtěli být.
Stejně tak i nehorší a nejnudnější kniha je jedinečná – nemá sobě rovnu… žádná niní stejná.

Chytří či moudří toho vědí hodně, a skromně(záměrně) říkají: Vím, že nic nevím.
I sklerotik může vědět něco, o čem moudrý nemá ani poněti.

Upravil/a: hapiky