Milý oselíku,
nevím kolik ti je let a jaké máš zájmy. Mluvím o tom, že já jako kluk jsme jezdili na vandry (ne čundry), jakož i jako ten ještě meší kluk jsem jezdil na pionýrské tábory. Jak na vandru, tak i formou hry na pionýrském táboře jsme používali mnoho pomůcek stvořených vlastně z ničeho.

Takže já se domnívám, že pokud by mě zrovna neohrožovaly následky té katastrofy-např. jaderný spad, lávy, zbraně, tak bych si poradil. vlastně bych se vrátil do dětských let.

Panenko: všichni, měkké i teda pokud bys nechtěla přežít jen s dámskou částí odpovědí. :D:D

Tak ulovit a vyrobit oštěp bych nechála na starosti někomu jinému a ohen ten bych zapálit dokázala,protože mě ve skautu učili jak na to.Pokud by jsme byli skupinka lidí zde z odpovědí tak věřím tomu že bychom to určitě zvládly a ještě bychom spolu zažily hodně legrace.:-)

… já už na mém záhumenku tuto činnost poctivě několik let trénuju …

No myslim si,ze by se brzo u mne vyvinul pud na preziti.Luk ci ostep bych zvladla,ohen take a loveni to nevim,ale pasti bych snad vymyslela.Ted jde oto zda bych pri katastrofe prezila,nebot takova sopka znici vse zive,valka by asi nebyla muz proti muzi,ale v dnesni dobe ta nejkatastrofejsi pro vsechny,zrejme i globalni oteplovani.

Jako dítko školou povinné jsem v dané době navštěvovala Junák a tam jsme se učili různé fígle, jak vyzrát na zákeřnosti přírody.Doufám,že bych si v kritické situaci dokázala na rady mých bezvadných vedoucích vzpomenout.