Jak je možné, že před sametovou revolucí nešlo emigrovat z ČSSR, ale z Jugoslávie ano?

Máte pravdu, že Jugoslávie měla jiné postavení než ostatní země tzv. sovětského bloku. Jak to bylo, dovíte se z odkalzů. Začalo to po válce v souvislost se Stalinem.

"Stát byl obnoven 29. listopadu 1945 pod názvem Federativní
lidová republika Jugoslávie. Jugoslávie se začala orientovat na východní politiku a stávala se postupně socialistickou zemí.
K další změně názvu názvu došlo v roce 1962, kdy byla vypracována nová socialistická ústava a vznikla SFRJ.
Velkou vůdčí osobností byl Josiph Broz Tito, stal se prezidentem, ale jinak to byl diktátor, který likvidoval vše, co mu přišlo do cesty. Jugoslávie nechtěla dělat to, co ostatní země soc. tábora, tedy poslouchat na slovo SSSR. Takže stála uprostřed mezi Východem a Západem. Obchodovala se Západem, v r. 1948 sovětsko-jugoslávská roztržka, snaha o vlastní cestu k socialismu, byla vyloučena ze sovětského bloku. Ale po smrti Stalina byla válka zažehnána.

Tito se pokusil skloubit stalinismus s tržní ekonomikou -
r. 1955 návštěva Chruščova – veřejná omluva za Stalina

Po smrti Stalina a nástupu N. S. Chruščova k moci v SSSR došlo k určitému oteplení vztahů mezi východním blokem a Jugoslávií, i když koncem padesátých let např. v Československu opět rezonovaly určité protijugoslávské tendence v rámci kampaně proti revizionismu.

Jugoslávie pod vedením Tita už zůstala trvale oddělená od sovětského bloku symbolizovaného mj. Varšavskou smlouvou a samotný Tito se velmi intenzivně angažoval v tzv. Hnutí nezúčastněných zemí, které mělo vyrovnávat bipolaritu rozděleného světa.

Na rozdíl od jiných „socialistických“ zemí, Jugoslávie v šedesátých letech zcela otevřela své hranice a mnoho jejích občanů mohlo vydělávat v západní Evropě. Jugoslávie se také stala jednou z nejatraktiv­nějších turistických lokalit pro občany západní i východní Evropy.

K dalšímu ochlazení vztahů mezi Titovou Jugoslávií a SSSR došlo ke konci šedesátých let v souvislosti s Titovou podporou tzv. Pražského jara v roce 1968. Reformní hnutí v Československu podpořil Tito i svou návštěvou v Praze, která proběhla 9. – 11. srpna 1968. V sedmde­sátých letech byl Tito jmenován doživotním prezidentem i předsedou Svazu komunistů Jugoslávie. V tomto období se však již zvyšovalo národnostní napětí v Jugoslávii , po občanské válce postupně došlo k rozpadu Jugoslávie.

http://www.ces­katelevize.cz/spe­cialy/vypravej/ca­sova-osa/detail
http://websidep­btridy.wz.cz/20142015­/GPS4roc/refe­raty/06/jugoal­fa.pdf/?id=8143

Upravil/a: annas

Jugoslávie byla pod vlivem východu . Panoval tam však trošku odlišný režim než u nás.

J.B.Tito se vzpříčil Brežněvovi a byla to taková nezávislá země.

Jugoslávský režim nebyl tak přísný jako v sovětských satelitech, takže na hranicích nebyly dráty (tedy na albánských ano, ale ty postavili Albánci) a emigrace byla snažší, ale také to nebylo úplně lehké.Jugoslávie byla nezávislá, ale ideologicky se podobala spíše Východu.