Jste vlastencem? A pokud ano, tak proč a čím to dokazujete?

Nemám potřebu to dokazovat, pro mě je to přirozené 😉 Projevuje se to různými způsoby, například mám rád svůj rodný jazyk a docela mi vadí, když ho někdo przní.

Když se hraje hokej nebo fotbal jsem v transu pokud se podaří přijdu vítat na Staromák

Podle fandění ve fotbale asi ne. Když jsme hráli s Irskem, tak jsem se bavil s Iry a byl jsem smutný, že prohráli. No a potom jsme hráli se Skotskem a jeden se mne ptal, jak se mi líbí naši a já mu řekl, že našim nefandím. Ale nepouštím do bytu cizince, tak tím to dokazuji.

Nezávisle na politické reprezentaci spíše ano.

Nemám ráda globalismus, ten nenávidí jakýkoliv patriotismus.

Být vlastencem nedává žádný smysl. Na základě rozboru DNA člověka mají vědci za to, že v jednu dobu muselo žít na Zemi velmi nízké číslo lidí (prý okolo 50 lidí na celé Zemi), proto je prý genetický kód mezi lidmi až tak podobný, oproti jiným živočichům. V zásadě jsou všichni příbuznými, a hrát si na nějaké národy je vlastně dětinské a zhola nelogické.
Větší smysl dává býti “vlastencem” v rámci svého regionu, obce. Znám své město jako své boty – mám k němu určitý vztah. To dává logiku. Ale jaký mám vztah k Aši nebo k Pelhřimovu, kde jsem v životě nebyl? Nulový. Naopak jsem byl i několikrát v zahraničních městech, ke kterým mám silnější citovou vazbu, než k Aši či Pelhřimovu. Tudíž nedává žádný smysl, proč by mělo mé vlastenectví kopírovat linii státní hranice, respektive není možné, aby člověk měl citový vztah k přesně vymezenému území státní hranicí. Tudíž další důvod, proč vlastenectví nedává smysl.
Pokud byste divoké zvěři na státní hranici řekli, že nemůže jít dál, protože tam je státní hranice, tak se vám vysměje a doslova vám na to hodí bobek.
Ke státní garnituře nemám citový vztah, neboť nejsem fanoušek vlády člověka, který byl premiantem režimu, kde se popravovali nevinní a lidem bral majetek. Vedle toho prezident z OKD.

Zajímám se tedy o dění ve svém městě, mám vztah ke svému regionu, ale zároveň také k místům v zahraničí. Sociální konstrukt tzv. státních hranic neuznávám, neboť ty se na světě mění v zásadě každý rok, a je pouze otázkou času, kdy se změní hranice ČR – není tomu daleko.