Jsou tvary „Bré ráno“ či „Brý den“ spisovné v mluvené češtině, když si stejně málokdo uslyší zkrácení slova „Dobrý“?

Pozdrav vznikl jako projev úcty, dobrého úmyslu, slušnosti, takže by měl podle toho vypadat.

Jde o tzv. haplologii, tedy vynechání určitých hlásek či skupin. Je to vyjádření nespisovné, které zjednodušují dotyční třeba v rychlosti, v některých případech jde i o ironií – např. „pančelka“.

Když tak jedině v soukromí v ústním projevu, i když ani to není správné. Do písemného projevu nepatří. V žádném případa nejde o tvary spisovné.

Výjimečně se objevuji zkrácené tvary i ve spisovném jazyce, např. mineralologie – mineralogie, nebo samotné slovo haplologie se zkracuje na haplogie.

Při pozdravu používáme slušná slova, nezkracujeme je, neppužíváme

Z pozdravu „dobrý den“ se vytratil původní smysl, tedy přání něčo dobrého druhé osobě. Stal se z něho prázdný obrat, neúcta vlivem pouhých zkrácením.

Přiznávám, že zkrácené pozdravy nesnáším nejen u „dobého dne“, ale u rozloučení „nashle“ nebo slovenského „dovi“.

Zkomolený pozdrav někteří berou jako automaickou frází, nevybočování z davu, neuvědomují si, že dávají najevo, že jsou jim ostatní třeba „vosk“.

Upravil/a: annas