Odpoveď byla označena jako užitečná

Podle mne jsou pohádky aktuální stále → pro děti i dospělé.

Televizi už několik let nemám, ale měla jsem ráda i televizní
nebo filmové pohádky. Vzpomínám si na někdejší rozhlasové soboty
(po poledni nějako rozhlasová hra) a neděle (pohádky).

2. Klasické (moderní včetně Shreka neznám.)
3. Nevím.

Jako pro dítě to pro mne byla jistota, nyní je to spíše vzpomínka.

4. Ani na tuto otázku nedokážu odpovědět.

Oblíbených pohádek mám více a analogie s mým životem mne nikdy nenapadla.

Myslím, že ano. Obzvláště pro děti. Bohužel, v dnešní době už dospělí sledují pohádky podstatně méně než kdysi. V dobách kdy nebyl rozhlas a televize, byla pohádka inspirací pro všechny.

1. O řepě, Budulínek, a mnoho dalších. Televizní dnes už zcela minimálně.2. 2­.Určitě klasické
2. Ano, dodávají naději, člověk se u nich zamyslí........... Ty nové pohádky mi připadají dost často laciné, bez hlubší myšlenky, nebo jim možná jen nerozumím.
3. Třeba ta o té řepě. Samozřejmě, dobře už vím, že bez cizí pomoci se velká věc nepodaří.

Bohužel i krkavčí rodiče se v pohádkách vyskytují, ale beru to jako výstrahu před zlem, ať už je jakékoliv. Nakonec se podle pohádkového zákona vše v dobré obrátí a všichni žijí šťastně až do smrti.
ad1) Jedny z prvních knih které jsem přelouskal, byly pohádky Boženy Němcové ve dvou dílech. Před tím mi z nich četla babička.
ad2) Preferuju klasické
ad3) Pro děti je důležité setkat se nejdříve s kladnými příběhy a naučit se rozlišovat mezi zlem a dobrem. Proti moderním pohádkám ale nic nemám, vypěstovat si smysl pro humor je taky důležité.

Jsou určitě. A nechce se mi věřit, že jen pro mě.
Trefa, Sedmero krkavců a Němcová, Erben a Drda všeobecně. A nesmím zapomenout na Wericha.
Takže klasika.
Můj tatínek má recept na pozitivní pohled na svět: Hodně spánku a pohádky:)
Někomu se můj život může zdát spíš tragédií, ale žiju v jedné pohádce, kde toho zla moc není a dobro vždy vítězí:)