Jsou lidé s depresivní psychózou nekritičtí?

Je dobré nemít poblíž matku, která by člověku donekonečna připomínala, že „pořád něco“ páchá. Je dobré dostat ji i z mysli. Pak se kolikrát ukáže, že žádná depresivní psychóza ani nebyla 🤷‍♂️

Když tě rodič bude od děcka kritizovat, budeš dělat totéž! Čím déle to bude rodiči umožněno, tím větší pravděpodobnost recidivy u tebe 🤷‍♂️

Kdo je vinen? Soudní psychiatr? A co na to Jan Tleskač? A kde je uživatel Bůh?

Není.

Kritika je objektivní, nebo subjektivní, ale kritika je jak kladná, tak záporná.

Sebeobviňování, myslení si o sobě etc. etc., není kritika, ani sebekritika. Sebekritika je o tom, že jsem, dejme tomu, měl nehodu, a i když nejsem její právní viník, tak si sednu, na nějaký čas, zamyslím se nad tím, a řeknu si „jo, tohle a tohle jsem mohl udělat jinak, a třeba by k tomu nedošlo. Příště si dám pozor!“, ne o tom, že si sednu a začnu se obviňovat, že stejně za to mohu já, že jsem se vůbec neměl narodit, že jsem vůbec neměl mít řidičák, a že jsem vůbec neměl toho dne jet, a když už jsem toho dne jel, tak jsem měl jet nejlépe v jiné, paralelní, dimensi, etc. etc.

To je chorý mozek, ne kritika.