Jsou dva uchazeči o práci.Jeden hezký simpatický,ale blbý.Druhý je opak prvního,ale umí.Kdo má větší šanci?

Tak pokud není potencionální zaměstnavatel úplný blbec,tak si vybere toho co umí. No a pokud je to blbec,tak si vybere toho sympatického a vlastně dobře mu tak,,,,pro takového blbce,by stejně ten co umí dlouho dělat nevydržel…

to Bunnik,otázkou je, kdo je pro toho zaměstnavatele sympatický,mě by byl sympatický ten který umí,na co blbce,který sice bude umět komunikovat,ale bude u toho plácat kraviny…

záleží na inteligenci šéfa. Blbý bývalý šéf mé maminky by dal přednost okouzlující kozaté blondýně s IQ tykve.

Co jsem tak vypozorovala od přátel i z vlastních zkušeností, tak zaměstnavatelé dávají přednost komunikativním. A to i na pozici, při které nebude dotyčný s lidmi… A je pak jedno, jestli má sice kombinaci umí/je ochotný se doučit, ale je neukecaný. A nebo jestli je blbý, ale komunikativní. Přednost má ten druhý, protože zaměstnavatele „ukecá“ a pokud není úplná vtěrka, působí i sympatičtěji (než mlčenlivý a nervózní), i když v běžném životě to tak být nemusí…. V případě, že oba mají stejnou praxi/vzdělání.

Samozřejmě by bylo ideální vzít toho, který je inteligentní a umí (než sympatického blbce), ale bohužel to tak nefunguje, vyhrávají ti s ostrými lokty, kteří se umí prezentovat a nepoddají se trémě při pohovoru.

Asi záleží na tom, jaká to je práce. Jestli je tam důležité, aby byl sympatický. Třeba nějaké prodejce nebo někdo jiný, kdo při práci hodně komunikuje s lidmi…

Pokud by na tom nezáleželo, byla by to práce, kde bude člověk někde zalezlý… já bych si jako zaměstnavatel vybrala toho druhého.

Já si myslím že spíš toho chytrého,nikdo není až tak nehezký aby nemohl uspět.Lidé jsou různí.

Záleží na tom, co to je za práci a jak hodně je na výsledcích zainteresované vedení.
Zcela logicky šéf nejvyšší bere toho, kdo je pro jeho firmu nejvhodnější.
To se někdy zjistí po čase.

Třeba ten druhý umí dobře česky.

Ještě záleží na tom, který je s šéfem příbuzný! Jinak absolutně normální jev.