Někdy před pár týdny, zde jedna uživatelka pohrdavě nazvala vojáky
gumy. Sám jsem byl pohrdavě napadán za to, že jsem jako 14 letý kluk byl
na vojenské škole.
Narazil jsem na krásné vzpomínky starých pánů. Sám to nedokáži, ale
když to čtu, mohl bych přepisovat jen jména.
Kdo má zájem nechť si přečte vzpomínky těch několika starých pánů
než se budete zase k vojákům vyjadřovat. V jejich vyprávění jsou
všechny aspekty vojenské služby ,úsilí, radosti , strasti a motivace která
některé vedla zůstat na vojně a dál se vzdělávat !!!!!
http://www.vojzesl.cz/vzpominky%20elevu-kskp.html
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 5Pro koho je otázka zajímavá? annas, iceT, suaeda, anonym, anonym před 4500 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Zažil jsem dvouletou ZVS v 70 letech – tedy v období tzv.
normalizace.
A co se tyče vojáků z povolání tak bych je neházel do jednoho pytle.
Nebyli všichni stejní.
Nejhorší byli mladíci, kteří nedospěli a snažili se dokázovat si svou
moc. Většinou měli osobní trauma, které se na vojně snažili vybít. Na
vojnu se šli tzv zašít (většinou na postech nižších velitelů) aby
nemuseli makat.
Pak byla skupina rozených vojáků. Na nich bylo pro nás záklaďáky
nejhorší, že pokud sloužili jako deveťáci tak se snažili za každou cenu
někoho přistihnout a potrestat.
Samostatná kapitola byli praporčíci ve skladech a v kuchyních, kteří již
tenkrát pochopili tržní ekonomiku.
Poslední skupina to byli odborníci buď na postech zaměstnanců a nebo
vysokoškoláci, kteří pracovali ve výzkumu.
Celkově vzato složení vojáků z povolání na vojně bylo v podstatě
podobné jako v civilu. Takže „guma“ jsme my záklaďáci říkali
tenkrát jen málokomu.
0 Nominace Nahlásit |
Tak ako v iných profesiách aj u vojakov treba rozlišovať.
Kedysi v dávnych i menej dávnych dobách stačilo sa vedieť oháňať
mečom a prežiť boj.
Neskôr sa vojenská veda a s ňou súvisiace odbory spolu s technikou začali
prudko rozvíjať, začali vznikať špecialisti. Tí, ktorí sa dokázali
spojiť s myšlienkou vzdelávania išli hore, a tí druhí, čím ďalej
menej, ostávali ako potrava pre delá. A technika ide neustále vpred, kto
zaváha, končí.
Z toho je jasné, kto chce prežiť musí hýbať rozumom.
PS.
vy napríklad v odkaze hovoríte o topografii, tam predsa tiež musia byť
v prvom rade odborníci a až potom „gumy na zadržiavanie striel“
0 Nominace Nahlásit |
K vojákům se nevyjadřuji rozhodně urážlivě. Nedělám ani u jiných
povolání (k Veřejné bezpečnosti kdysi brali kluky, kteří byli zedničtí
a havířští nedouci, nebo se vyučili, ale nebyli schopni se v praxi
uplatnit).
Moje zkušenost je taková, že čím je autor nějakého výroku hloupější,
tím jsou jeho vyjádření primitivnější a urážlivější. Jako by tím
sám sobě dokazoval, že jsou zde lidé hloupější než on sám.
Vojna naučila mladé kluky disciplině, pořádku, respektu autorit a celou
řadu pozitivního. Řadě nevojáků chybí návyky, které díky modré
knížce neměli možnost zažít na „vlastní kůži“.
U nás se říkalo vojákům spíše „zelené mozky“. Ironií osudu je, že
nejzelenější mozek měla moje nadřízená na OV SČSP. Ale tam to údajně
bylo tím, že její tatínek měl dost vysokou vojenskou hodnost a i doma prý
propagoval vedení rodiny ve vojenské stylu.
0 Nominace Nahlásit |
Na vojně jsem byl v letech 1972–74 a mohu říci, tak jak to píšou
předešlých odpovědích, že tam byli jak důstojníci rozumní, tak
i vygumované mozky.Jak si jinak vysvětlit případy kdy jsme ráno kopali
díry pro kůly na plot a zabetonovávali a po obědě se musel plot natahovat
(každý přece ví, že beton musí zatvrdnou než se na něm může dále
pracovat).Jenže na vojně se nejdříve MUSÍ každý sebepitomější rozkaz
vykonat a až pak si můžete stěžovat.A tak bych mohl pokračovat
v dalších a dalších pitomostech, kteří na nás chtěli důstojníci.
Ale zase důstojníci nad padesát let, tak s těmi se už nechalo diskutovat a
občas byli i rozumní a uznávali naše argumenty.
Takkže jak nelze všechny lidi házet do stejného pytle, tak je to
i s vojákama.
0 Nominace Nahlásit |
Výraz „guma“ přece nemusí být vůbec myšlen pohrdavě! Ale
v zažitém, pejorativním smyslu – stejně tak, jako se říká hopsanda,
pingl, kelnerka, komediant, bengo (chlupatej, mlíkař, vostrej, vočko –
u policie je toho asi nejvíc 🙂 …
Je pravda, že každý, kdo vykonává své povolání se zájmem, je někdy
spíš jen až moc háklivý na metafory. Já jako cvokař nebo psychouš bych
se také mohla rozčilovat. Jenže některým „druhům“ povolání opravdu
chybí více nadhledu. Já osobně to tak neberu – pokud k tomu někdo
nedodá záměrnou urážku. Ale to už je drzost a pozná se to hned.
Jen ti vojáci z povolání bývají jaksi háklivější – no přiznejme si
to 🙂 a pak si přímo „koledují“ o to, aby je občas někdo
„pozlobil“. Revoltu zkrátka disciplína neuznává. Každému se
„nějak“ říká. S tím nic nenaděláš. A v tom je krása našeho
jazyka a fantazie národa. Alespoň je nějaká legrace…:-)
Co se týká „gum“, hned jsem si vzpomněla na Donutilovu historku, když nastoupil na vojnu a nadřízený (mrňous z rodiny cukráře) hochůn řekl: „Chlapci mě tu mají rádi, všichni mi říkají Šedý vlk.“ Celý zbytek vojny mu všichni pochopitelně říkali Vanilka! 🙂
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek