Jestliže se někdo ptá, je-li tu čistý vzduch, musí nutně zjištovat kvalitu ovzduší?

Odpovím vtipem:
Tatínek s Pepíčkem na procházce potkají cizího pána. Pepíček ho pozdraví, pán odejde a tatínek se ho ptá ,,Ty toho pána znáš?" Pepíček : ,,Ano to je pán z ochrany ovzduší." Tatínek se ptá: ,,A jak to víš?" Pepíček: ,,No, on nám chodí vždycky, když nejsi doma a ptá se maminky jestli je čistý vduch…"

Myslím, že v tomto případě je kvalita ovzduší zcela nepodstatná.

Nemusíme se ptát na kvalitu ovzduší, i když tuto otázku pokládám pracovníkům, kteří mají vybavení na zjištění kvality ovzduší. Jinak se tak ptáme, zda tam nejsou nežádoucí svědkové.

Kdoví, člověk by se taky mohl divit. Jako v tom vtipu: Potkají se dva kamarádi: „Koukáš, jako by ti uletěly včely. To ti zase stará udělala k obědu hrachovou kaši, co?“ „Ale ne, měl jsem uzený koleno, ale uletěly mě včely.“ (Ačkoliv mi to přijde divné, k uzenému kolenu se přeci výborně hodí zrovna ta hrachová kaše. Takže mohlo jít o double efekt.)

Přesto se zdá, že čistý vzduch je dobrý tak akorát k lumpárnám. Ale mě při tom osvítil podnikatelský nápad, je to, věřím, pole neorané : jestli by se vyplatilo otevřít si krámek s kalnou vodou, čistým vínem, jablky sváru, natahovači prstů, zlatem do hrdla, klackama na házení pod nohy, růžovými brýlemi, plenkama různých rozměrů (mnoho věcí je přece ještě v plenkách, a ty je třeba někde koupit), ploutvemi na plavbu proti proudu, … jen se bojím, aby mě pak v tom krámku nechcípl nějaký pes.

Upravil/a: EKSOT123

Jak píše Kelt a paul1, tedy NEMUSÍ. ;) :)