Jeli jste už někdy vlakem který nikde nestavěl?

A jak jsi do něj nastoupil, když nikde nestavěl?

Jo… po tom co jsem zaspal výstup na konečné. Pořád jsem čekal kde pak ten vlak zastaví a ono furt nic, až jsem si pak zazvonil na mašinfíru. Objeli jsme skoro celou Prahu.

Vlak který nikde nestaví, nemůže existovat a nemůže se ani rozjet. Co se řízení vlaku týká, tak kdysi hodně dávno, co by ještě jinoch, mě ujel poslední vlak a potřeboval jsem jet několik zastávek. Další spoj byl až časně zrána. Na vedlejší koleji tenkrát stál nákladní vlak. Šel jsem za obsluhou a prosil je, jestli by mne nemohli svézt. Mrkli na sebe a řekli, svezeme, když budeš přikládat. Byl to tehdy ještě vlak parní. Dali mě lopatu a já jsem přikládal. Měli z toho ohromnou zábavu. Neni to nic snadného nabrat vzadu uhlí, otočit se s lopatou a hodit do dvířek lokomotivy, která byla jen o málo větší než lopata. Více než jsem přikládal, jsem sbíral uhlí po lokomotivě. Kliku jsem měl v tom, že jsme jeli v podstatě stále do nižších poloh a než jsme vyjeli tak měli pěkně roztopeno. Práce jsem sice moc neudělal, ale svezli mně potřebný kus a vzpomínám na to dodnes.

Od dnešního dne přestávám jezdit vlakem na síti SŽ: když je možné, aby někdo, jako Ty, nebo Tvůj kamarád (víš co, nic ve zlém, ale stejný k stejnýmu) u nás mohl řídit vlak pod dohledem, tak už se ani k přejezdu nepřiblížím! 👌🙃

Tak samozřejmě, když pojedeš vlakem, ku příkladu, ze Svinova do Olomouce, a bude to ten druh expressu, který nestaví ve Studénce, Suchdole ani Hranicích, tak – pro Tebe – jedeš vlakem, který nikde nestaví. 🤷‍♀️

Tady by to chtělo možná dodat, že tenhle výraz „vlak co nikde nestaví“ je básnický opis anglického spojení „blue train, blue express“, kde to blue neznamená modrý, ale smutný. Což se tedy umělecky do češtiny překládá různě, i takto.