Ne zatknutí, ale zatčení, je zákrok. Stejně jako zajištění, nebo předvedení.
Jednoduše řečeno, zákrok je to „navíc“, co nemůže „normální“ správní orgán. Všecko ostatní je úkon.
Protože pokud jsi zatčen, či zajištěn, je proti Tobě použita síla, arciť třeba nikoli přímo fysická, neznamená to a priori, že musíš dostat vkusné náramky, nebo že se Tě musí policista dotknout. Ale je to forma síly, forma výkonu práva.
Správní orgán Tě nemůže zajistit, nemůže Tě fysicky donutit, v případě neuposlechnutí výzvy. To může exekutor, soudní vykonavatel, policista, strážník obecní policie, příslušník GIBS, vojenský policista, celník, příslušník Vězeňské služby České republiky. A u těch bezpečnostních složek se ty úkony „navíc“ nazývají zákrokem.
0 Nominace Nahlásit |
Zdá se, že internet máte k dispozici 😉
Je dobré pojmenovat věci správně a zadat do vyhledavače. Slovo
„zatknutí“ je patvar…
„Zatčení je úkon v rámci trestního řízení…“
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zat%C4%8Den%C3%AD
Upravil/a: da ny
0 Nominace Nahlásit |
dany: Mícháš hrušky s jabkama, právo je potřeba znát, obsáhnout jako celek, nedá se „vygooglit“ nebo „vyseznamovat“ – bez urážky.
Pomíjíš diarchii mezi legi generalis – tím je, ku příkladu, zákon o Policii České republiky, zákon o vojenské policii, zákon o GIBS, etc. etc. etc. a legi specialis – tím je, v tomto případě, řád soudu trestního.
Řád soudu trestního nezná zákroky, zná „úkony orgánů činných v trestním řízení“. Logicky, protože je to processní řád, tak do detailu neřeší nuance takových úkonů.
V přípravném řízení (tj. do okamžiku doručení obžaloby soudu) je dominus rei zástupce státní. Takže zatknout, nebo Tt třeba provést domovní či osobní prohlídku, ti může i zástupce státní, protože zástupce státní může vykonat všecky úkony, které přísluší vykonat policejnímu orgánu (čímž se nerozumí pouze PČR, ale také GIBS, VP, nebo třeba kapitán lodi). Ale zástupce státní na tebe nemůže sáhnout – brání mu v tom zásada enumerativnosti veřejnoprávních pretensí, taky k tomu není vybaven a vyškolen, že ano. Ne, on si toho policistu / vojenského policistu / příslušníka GIBSu atp., bude muset vzít s sebou, a v případě, že budeš klást odpor, ten odpor překoná ten příslušný příslušník. A, arciť půjde o úkon podle řádu soudu trestního, půjde zároveň o zákrok podle příslušného zákona o tom kterém konkrétním bezpečnostním sboru.
Jde o ukázkový příklad aplikace zásady lex specialis derogat legi generali: speciálním zákonem je řád soudu trestního, generálním zákonem příslušný zákon o bezpečnostním sboru. Použije se řád soudu trestního, a tam, kde příslušná úprava chybí, zákon o příslušném bezpečnostním sboru. Stát se musí vždy pohybovat, stricto sensu, v mezích zákonného zmocnění, formálně i materiálně, analogia iuris mu nepřísluší, byl by tím porušen jeden ze základních principů právního státu: zásada legality.
Takže, zástupce státní ti, třeba, může sáhnout do kapsy, ale pokud se budeš bránit, tak se může bránit leda v mezích nutné obrany (jako každý), fysický odpor musí překonat příslušník bezpečnostního sboru. A ten provede zákrok, který bude zároveň úkonem ve smyslu řádu soudu trestního.
Po podání obžaloby je dominus rei ve věci předseda senátu. A platí úplně to samé: pokud, třeba, nařídí tvou osobní prohlídku při hlavním přelíčení, případný odpor bude překonávat příslušník justiční stráže Vězeňské služby České republiky.
Stejné je to, například, se soudní exekutorem, soudním vykonavatelem, či vykonavatelem exekutorského úřadu. Soudní vykonavatel si s sebou bere justiční stráž, případně (i) policii, soudní exekutor policii. Princip je pořád stejný.
„Policisté vyrozuměli soudce, který příkaz k zatčení vydal, a
zatčeného muže eskortovali k soudu k dalším úkonům.“
https://www.policie.cz/clanek/prikaz-k-zatceni-401561.aspx
Lze vyjádřit i jinak.
Je to zadržení, zajištění přítomnosti u výslechu, soudu, předvedení
osoby.
https://www.kurzy.cz/zakony/141-1961-trestni-rad/paragraf-69/
https://www.kurzy.cz/zakony/141-1961-trestni-rad/paragraf-69/