Dnes šel na „psychinu“, abych tam navštívil jednu svoji známou (byla jsem tam už za ní mnohokrát). Donesl jsem jí tam potraviny a nějaké jiné položky a povídal jsem si tam s ní. Přitom jsem si pár minut povídal s ostatními pacienty v psychiatrické léčebně (se dvěmi spolubydlícími v pokoji mé známé).
Pomáhal jsem jim tak, že jsem si s nima povídal a byl jsem na ně milý, přičemž jsem nebyl vlezlý. Neříkal jsem jim, jak se dostat z blázince nebo nedával jsem jim rady v oblasti psychiatrie, ale prostě jsem se k nim choval dobře.
Neudělal jsem nějakou chybu, že jsem se s nimi bavil?
zdroj obrázku: pixabay.com – Graehawk
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Drap před 2307 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpoveď byla označena jako užitečná
Podle mně, pokud nejde o pacienta zrovna v akutní formě nějakého záchvatu, běžná komunikace může obvykle jen pomoci. pokud by mohla být výrazně na škodu, myslím, že by tito pacienti byli pod zvýšeným ohledem.
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Rokio Nahlásit |
Jestli to je v pořádku ukáže čas. Být ale jejich ošetřujícím lékařem, určitě bych Tě nepochválil. Přecijen jsi tak zasáhl do probíhajícího léčebného procesu.
0 Nominace Nahlásit |
Dochy, problém je v tom, že řešení psychologických a psychiatrických problémů bývá prakticky vždy běh na dlouhou trať. Pod zvýšeným dohledem jsou z podstaty hospitalizace, nemyslíš?
Pokud by jim kontakt s dalšími lidmi mohl výrazně uškodit, byl by omezen. Obvykle víc problémů způsobuje nedostatečný mezilidský kontakt – i proto jsou v léčebnách časté různé skupinové (i pracovní) terapie.
Samozřejmě k obvyklému léčebnému režimu patří klid, takže ne aby se celá rozvětvená rodina nahrnula k nemocnému, ale běžná společenská konverzace (bez důrazu na řešení aktuální problematické životní situace apod.), pokud o ni pacient má zájem, by měla spíše pomoci.
Lékař v léčebně má na pacienta obvykle dost omezený čas a pacient který 23,5 z 24 hod je ponechán o samotě se zpravidla z depresí nedostane.
Ten omezený kontakt taky spočívá právě v hospitalizaci, nemyslíš? A ty skupinové terapie jsou pod kontrolou terapeuta. 🙂
To je jakoby lékař předepsal někomu speciální antibiotika a někdo pacientovi přinesl tetracyklin. 😁
I mimo terapie se zpravidla mohou procházet v rámci oddělení a bavit se s ostatními. A zpravidla to dělají. Až na vyjímky jakýkoli přiměřený kontakt je plus.
Přiměřený… Přesně… Tos trefil. A kdo ví, co to znamená?? 😁 V psychologii a psychiatrii právě lékař. 😉
Přinést pacošovi na antibiotikách ovoce, proč ne, ale cpát do něj onen tetracyklin asi už nebude to pravé, žejo… Dokonce bych mu nedával ani "C"éčko v tabletách.
Drape, právě v psychologii a psychiatrii v tom vidím problém, neb kominikace může být základem léčby. V takovém případě si ji vede a řídí lékař. Neznamená to, že by se s nemocnými vůbec mluvit nemělo, ale rozhodnutí o tom a o čem a o způsobu by měl tedy lékař raky rozhodnout, ne do tělat svévolně. To je jako když lékař nasadí nějaký lék, pak přijde někdo další a jen tak z bůhdarma Ti nasype další, třeba úplně jiné, bez znalosti toho, co pacientovi dává lékař. Snadno by se tak mohla léčiva vyskytnout i v kontraindikaci…
Edison: V otázce jsem napsal něco, co není pravda (spletl jsem se), tak jsem to opravil. Byla to opravdu hrubá chyba.
Drap | 3383 | |
annas | 2020 | |
marci1 | 2004 | |
Kepler | 1901 | |
mosoj | 1775 | |
da ny | 1313 | |
zjentek | 1190 | |
hanulka11 | 1028 | |
quentos | 951 | |
elkon | 943 |
Děti a zdraví |
Ženy a zdraví |
Muži a zdraví |
Nemoci |
Fitness |
Životospráva |
Ostatní zdraví |