Je úspěšnost budoucnosti lidí, závislá na poznatku mytologie a správného pochopení minulosti?

Odpoveď byla označena jako užitečná

„Je úspěšnost budoucnosti lidí závislá na pochopení minulosti?“

• Nevzpomínám si teď, kdo řekl: „Národ, který nezná svou minulost, je odsouzen k tomu, aby ji prožil znova“. Ano, znalost historie je nutná k tomu, abych neopakovali chyby, které se už staly. Bez znalosti minulosti nelze pochopit přítomnost, nelze rozumět tomu, proč je teď to, co je.

Mytologie je v podstatě umělecky zpracovaná dávná minulost. Minulost, z níž nemáme historické dokumenty nebo dostatečné archeologické nálezy. Je to pohádka o minulosti, v níž se fakta ztrácejí v tvorbě vypravěčů, kteří si příběh předávají z generace na generaci. A sem tam do toho přidají nějaký poznatek, nějaké moudro nebo taky nějakou fantazii. Mytologie vzniká neustále. I nyní. Stačí, aby někdo natočil takzvaný historický film, třeba i z minulosti nedávné. Na historickém pozadí vloží do úst historicky doložených osob dialogy dle vlastních představ, nějak je použije pro svůj příběh a celou věc nějak umělecky pojme a už se nám rodí mytologie, na kterou se my lidi podíváme raději, než abychom pročítali nudné bichle historiků.

Poznání není definitivní. Ani v lékařství. Ponechám stranou různé zázračné pilulky, na kterých někdo potřebuje především vydělat. Prostě se dospěje k názoru, že něco působí tu či onu nemoc a něco na ni nějak funguje. A později se pozná, že je to s tou nemocí jinak a potom ještě jinak, nebo že lék má nežádoucí vedlejší účinky a musí se stáhnout a nahradit novějším, lepším, než se pozná, že jiný je ještě lepší. Léčíme tak, jak dovedeme na nynějším stupni poznání. V tom se od starověkých lékařů nelišíme. Ale antibiotiky a gamanožem to jde lépe než zaříkávaním a kovářskými kleštěmi – i když třeba u eboly to vyjde na stejno. Doufejme, že zatím.

Mě přijde dnešní medicína poněkud odlišná od té starověké.
V budoucnu to bude určitě jinak, doufejme, že zase o něco lépe.

pred sto rokmi sme sedávali na latríne na dvore, dneska v teplúčku doma.
kto by povedal, že budeme si doma srať?

z minulosti sa možno poučiť – ale to neznamená, že poučenie je aj aplikované.
no čo už…

;-Q