Je tohle pravda, pokud jde o zavinění?

Doktrína actio libera in causa pamatuje na případy, ve kterých se pachatel požitím alkoholu či jiné návykové látky uvede do stavu nepříčetnosti, a v něm spáchá trestný čin; actio libera in causa zakládá plnou trestní odpovědnost.

Rozlišuje se dvojí jednání, actio libera in causa dolosa: činec se do stavu nepříčetnosti uvede úmyslně, se záměrem spáchat skutek trestný, tj. – lidově řečeno – zavdá si na kuráž a actio libera in causa culposa: činec spáchá nedbalostní trestný skutek, jehož skutková podstata souvisí s tím, že se přivedl do stavu nepříčetnosti – např. ohrožení pod vlivem návykové látky: skutkový popis (protože předmětem trestního řízení je skutek) musí být subsumovatelný pod výslovnou dikci trestního ustanovení (nullum crimen sine lege), která stojí a padá na tomto druhu nepříčetnosti.

Činec je trestný nikoli za následky konání v nepříčetnosti, ale za to, že se uvedl do nepříčetnýho stavu, tj. do stavu, ve kterém nebyl s to svý konání korrigovat, protože trestat pořadem práva trestního lze pouze za zaviněné konání, či opomenutí, a v konání nepříčetnýho již zavinění není – je však zavinění na tom, že se do stavu nepříčetnosti dostal.

To neplatí, uvede-li se činec do stavu nepříčetnosti za účelem spáchání trestného konání, lidově si třeba zavdá na kuráž. V takovém případě bude trestně odpovědný nejen za samostatné konání přivedení se do stavu nepříčetnosti, ale i za konání ve stavu nepříčetnosti, za které by jinak byl býval trestně odpovědným nebyl, podle zásady actio libera in causa dolosa.

A nepříčetnosti se vůbec nelze dovolávat, dopustí-li se konáním, nebo opomenutím, činec jednání, které naplňuje skutkovou podstatu subsumovanou pod výslovnou dikcí trestního ustanovení, která vysloveně pamatuje na to, že se někdo ve stav nepříčetnosti přivede, a pak koná / opomíjí – jako je, ku příkladu, ohrožení pod vlivem návykové látky – podle zásady actio libera in causa culposa.

Tzv. Rauschdelikt je v české právní úpravě subsumován pod ustanovení § 360 odst.1 tr­.zákoníku a actio libera in causa dolosa pod dikci ustanovení § 360 odst.2 tr­.zákoníku.

Tak, konec přednášky z trestního práva hmotného a processního. Jestli to má ten který študý chudent v diplomový práci dobře, to si porovnej sám. Když se neobtěžuješ ani opravit po okopírování formátování, já se Ti s tím jebat nebudu! 🙄

Sice nevím, proč se na to ptáš, když tomu beztak nebudeš rozumět, ale s takovým přístupem žádný zápočet nebude! Leda by se nad Tebou quentos slitoval (já to nemohu posoudit, on má učitelskej statut, necháme to na něm). Já bych Ti dal, leda tak, tucet ran holí za šprťouchlata před stolicí soudní! 😜😂

Zdroj: https://www.za­konyprolidi.cz/cs/2009-40

Actio libera in causa kulposa je právní teorie, která se používá v některých jurisdikcích k řešení situací, kdy dojde ke spáchání trestného činu v důsledku nedbalosti nebo úmyslu přivést se do stavu nepříčetnosti. Tato teorie může být použita jak v případech, kdy se pachatel aktivně přivede do tohoto stavu (například opitím se nebo užitím návykové látky), tak i v případech, kdy se pachatel neuchrání před tímto stavem (například tím, že si nevezme předepsané léky). Pokud je tato teorie uplatněna správně, může být pachatel stíhán za trestný čin, který by jinak mohl být označen za důsledek nepříčetnosti.

Nicméně je důležité poznamenat, že interpretace a aplikace této teorie se mohou lišit v závislosti na konkrétní jurisdikci a případu. Podrobnosti, které uvádí Vojtěch, mohou představovat jednu možnou aplikaci teorie v určitých situacích, ale mohou neplatit v jiných kontextech nebo jurisdikcích.

Z hlediska českého práva je pravda, že pokud se někdo úmyslně či z nedbalosti přivede do stavu nepříčetnosti a v tomto stavu spáchá trestný čin, může být za daný trestný čin stíhán, i kdyby byl v době jeho spáchání nepříčetný. Tento princip lze aplikovat například v případech řízení pod vlivem alkoholu nebo drog.