Odpoveď byla označena jako užitečná

Určitě to správné neni. Je sice pravda, že kdo nic nedělá tak nic nepokazí, ale díky neúspěchům, omylům a chybám se posouváme někam dál, do předu. Neplatí to jen pro jedince ale i pro celé lidstvo. Bez omylů a chyb by to nešlo. A neni to jen ve věcech pracovních, ale i ve vztazích a ve všech částech života. Pokud by nebylo chyb a omylů, bylo by i naše poznání nesrovnatelně men­ší.

Se všemi citáty se dá souhlasit. Nejhorší je dělat chyby, ale nepoučit se z nich.

Nejlepší je poučit se z cizích chyb.

Z toho nejobecnějšího pohledu je samozřejmě lepší něco dělat, riskovat omyl a brát ho jako zdroj poučení. Ono vlastně není ani dost dobře možné doslovně nic nedělat. Ale jinak bych řekl, že záleží na konkrétní činnosti. Někdy je skutečně lepší nic nedělat a nic nepokazit. Zkoušet přítomnost vn na vodiči dotykem ruky a případný omyl brát jako zdroj poznání, mi nepřipadá jako dobrý nápad. Takže, jak už to u takových mouder bývá, záleží na tom, co se zrovna hodí a podle toho si to vyložíme.
Vzpomněl jsem si na jednu říkanku z učňovského prostředí:
„Chybami se člověk učí, tak proč mistr stále bručí. Proč má mistr stále zlost, když chyb dělám dost a dost.“
Líbí se mi Hegelův výrok „Mějte odvahu mýlit se“, ale řekl bych, že větší odvahu vyžaduje leckdy přiznání omylu.

Múdry sa učí z chýb iných, ale nebojí sa ani sám chybovať.
Cesta k múdrosti a vedomiu nie je ľahká a priama, je krivoľaká plná zákrut a odbočiek, buď slepých, alebo navzájom sa križujúcich, vracajúcich sa späť, ale aj tých mieriacich k cieľu…
Pomáhaj si skúsenosťami predchodcov a zanechávaj svoje skúsenosti nasledovníkom.
Zruš zo svojho slovníka „nedá sa“ a použi „dá sa iným spôsobom“ a hľadaj riešenie.

Je lepší něco dělat a případný omyl brát jako zdroj poznání.
Po určitý době poznávání rozeznáme, že moudřejší bylo nic nedělat a tudíž nic nepokazit.
Viz meditace, odříkání, atd… ;)
Jediný, co dokáže vyvrátit už tak jasně prokazatelný skutečnosti, je vejplata. Zjentek.

Pro mne je důležité dělat vše podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Proto se nebojím svých chyb a těším se na nové zkušenosti. Věřim si v tom, že i když už chybu udělám, dokáži ji analyzovat a poučit se z ní. Prostě beru okolní jevy tak jak jsou. A nijak to zase nedramatizuji, abych si je také stihl užít :) Zvlášť teď v létě jsou ty okolní jevy o trošku odhalenější :)

Jak kdy, jak kde a jak v které společnosti:

Někdy je lepší nedělat nic a nic nepokazit (zvládne se to pokazit samo),
jindy je lepší něco udělat, aby za chybu člověk nemusel nadávat jiným…

»Co osobnost, to jiný názor …«
Omyl, dvě osobnosti vyjadřují různými slovy (téměř) tentýž názor.

Je znát, že Goethe žil v jiné době: Dnes je někdy snažší najít pravdu než chybu.

Ale tentokrát souhlasím se všemi názory, přestože se zdá, že si protiřečí.
I když ten Hegel…

Já dělám chyby stále dokola a nepoučím se z nich. A jsem v pohodě.

Určitě je správné nic nedělat a nic nezkazit. Někteří lidé na to nemají povahu, aby se neustále do něčeho pouštěli a zase byli zklamaní. Každý by si měl zjistit, jaké má schopnosti a silné stránky a dělat, co mu jde.

Na druhou stranu, když vám něco nejde, nemá cenu, abyste se do toho pouštěli jen proto, že to někdo ve vašem okolí dělá a radí vám to.

Většina lidí tady, včetně autora otázky jsou INTJ. Vaše otázka je špatná. Vy si dělejte, co chcete. Ale nenuťte do toho ostatní lidi kolem sebe! I kdyby tady sto lidí řeklo, že je lepší něco dělat a případný omyl brát jako zdroj poznání, přesto netrapte vaši ženu, vaše děti, ani nikoho jiného! . 🙂