Je situace opravdu tak vážná, nebo sytý hladovému nevěří?

Znám takových pár lidí,kteří žijí od výplaty k výplatě. Nutno ještě podotknout,že se rádí baví,žijí jen pro dnešek a budoucnost je nezajímá. Také nějaká práce navíc se u nich míjí účinkem. Stále je zde práce dostatek.Nedávno proběhla v TV zpráva,že na česání ovoce nejsou lidi a že na česání povolání vězně. Ptám se,co dělají někteří naší milí spoluobčané,kteří jsou neustále na sociálních dávkách a smějí se lidem kteří chodí do práce?

Upravil/a: anonym

Já myslím, že bez úspor byla velká část rodin už v době předrouškové. Ne, že by vše prolyžovali nebo proplážovali, ale jednoduše na tyhle aktivity neměli. Natož na nějaké úspory. Většiny lidí se sice nouzový režim nedotkl, ale jsou odvětví, kde je to pro ně téměř likvidační. Hospodští, drobné obchody a služby, dokonce i praktičtí lékaři pracují jen v omezeném režimu. No, snad se z toho brzy vylížeme a blýská se na lepší časy. Jak to tak vidím z okna, intenzita dopravy se už vrátila k původnímu stavu, už zase se tvoří stojící kolony. V životě bych nevěřil, že z takové situace, kdy je skoro nemožné přejít přes ulici mimo přechod, budu mít radost.

Upravil/a: Kepler

Situace není vážná.
Na rozdíl od válek nebo přírodních katastrof se nic nezničilo. Žijeme v nejbohatší době z celé historie naší republiky. Průměrný příjem je trojnásobek marginálních nákladů na život. To, že mnozí žijí bez rezervy nebo na dluh, ničemu nevadí. Prostě se jen omezí ve zbytečných výdajích. Šetření a finanční gramotnost jsou pro hospodářství nežádoucí. Nesplácení dluhů není trestné, velké dluhy jsou odpouštěny. Několikaměsíční omezení zábavy je z dlouhodobého hlediska bezvýznamné.

Samozřejmě koronavirus určitou menší část lidí zasáhne drasticky. Také souhlasím, že většina lidí na tom není zle a část z těch, co je na tom zle, si za to trochu může. Ale nedá se to zevšeobecnit. Nejtěžší stupeň jsou bezďáci, ale ani ti si za to často úplně nemohou. Na ně navazují v různém stupni další skupiny:
Jsou skupiny lidí, kteří se poctivě snaží, ale jsou v té dolní skupině. Jsou jednak rozdíly v samotné historii rodiny. Pro mladé manžele je např. velký rozdíl, jestli mají komu svěřit děti na hlídání, nebo jim i staří pomáhají finančně. Někdo má svůj dům, dobrou práci, Někdo má zdravotní problémy, třeba psychické, a není schopen pracovat. Přitom žádný důchod nedostane. Pak jsou kombinace: svobodná matka, otěhotněla ještě při studiu, takže nedostala mateřskou, ani alimenty, k tomu špatná psychika a neschopnost pracovat. Atd. Mezi rodinami jsou někdy jen drobné rozdíly. Ale i drobný rozdíl je často hodně. Je obrovský rozdíl, když si rodina může dovolit měsíčně odložit 0, 1000, nebo 5000 Kč. Za rok už to dělá hodně.

Mnohem více mě překvapilo, že veleúspěšní „páni podnikatelé“ neměli na přežití po pouhých dvou týdnech(!!!) trvání výpadku.