Je pravda, že nejhorší lidé jsou ti, co to myslí dobře?

Neříká se, že i cesta do pekle je dlážděna dobýrmi úmysly? Přece všichni to myslí dobře,.

Ale důležitější než slovo či úmysl je skutek. Někdy bohužel od úmyslu k činu vede krátká, jindy bohudík dlouhá cesta, takže je možné myšlenku či rozhodnutí změnit.

Žádné tvrzení neplatí obecně.

Každý člověk je jedinečný, mnohé hlodá závist, radost z neštěstí jiného atd., ostatní jsou tolerantní.

Upravil/a: annas

Je pravda, že některé dobré úmysly se mohou zvrtnout, ale moc často se to nestává . Asi jen tehdy, kdy si člověk neuvědomí možné důsledky.

Ano, někdy (často) i dobrý úmysl špatně skončí. Nabízí se otázka, co je „dobrý úmyslů, pokud dělám něco, co je druhému nepříjemné, nepřeje si.
Z toho plyne jedna z životních moudrostí/poznatků. Nevyžádaná rada, pomoc, je k ničemu. Zbytečná. Je zřídka „oceněna“. Je vnímána, jako poučování, kritika. Zřídka je někdo tak „moudrý“, aby se poučil z chyb, těch ostatních.
Nevyžádaná pomoc může být nežádoucí, s pocitem zbytečného úsilí/snažení druhého. Nepřijatá z hrdosti, trucu aj. S pocitem, že něco musím na oplátku vykonat, být vděčný. Některá zbytečná aktivita je prostě nežádoucí. K ničemu.
Nejhorší lidské konání je s vědomým, zlým úmyslem. Tito lidé nemusí být ti nejhorší. Lidí, kteří vždy, za všech okolností konají se zlým úmyslem, mnoho na světě není. Většina lidí má v sobě kamínek dobra. Jen někdy trvá, než vyplave na povrch.

Upravil/a: da ny

Je to nesmysl stejně jako většina jiných generalizací, obzvlášť pak těch tvých.

Takovým říkáme dobrotrousilové. Obvykle mají moc a media na své straně, takže mohou z obrazovek a novin kázat, co je pro jiné lidi dobré. Sami se tím neřídí. Nebo se nechají nachytat při opačném konání. Nenechají druhé lidi žít po jejich, ale vnucují jim své vyšší dobro. To je na nich nejhorší- že mají tu moc.

Upravil/a: Ametyst